Alpy
Rakousko je vnitrozemským státem ležícím ve významné poloze na trase ze střední Evropy na jihovýchod. Vyjma úrodných údolí v blízkosti Dunaje, východní a jihovýchodní oblasti, která sousedí s Moravou a velkou maďarskou plání, téměř tři čtvrtiny země jsou hornaté, průměrně 915 m n. m (Alpy).
To značí východní mezník Alp, které pokrývají přibližně dvě třetiny země, zbytek je starodávná žulová hmota Českého masivu.
Rakousko je z velké části pokryto lesem a loukami, východní část tvoří kulturní step. Mezi chráněná území patří také rakouská část Šumavy.
Nejmladším rakouským národním parkem je Thayatal v Podyjí. Na území Vysokých Taur se rozprostírá největší národní park ve střední Evropě – Hohe Tauern, kde je jedna kuriozita pro cestovatele, a to první moderní vysokoalpská silnice. Výletníci tedy mohou zvolit některý z dopravních prostředků, aby se dostali do této oblasti a mohli se kochat nádhernými panoramaty.
Řeky a jezera
Kromě Vorarlberska je celá země odvodňována Dunajem do Černého moře (přítoky Inn, Enžem Traun). Vorarlbersko je odvodňováno Rýnem (23 km) a jeho přítoky do Severního moře. Hlavními řekami Rakouska jsou Dunaj, Inn, Salzach, Enže, Mura, Morava, Dráva.
Na Dunaji je umístěno několik nádrží s velkým výkonem elektráren (např. Jochenstein).
Dunaj protéká Rakouskem v délce asi 305 km, podél něho se rozprostírají úrodné nížiny s poli a loukami. Dunaj je na území celého Rakouska splavný, hlavní přístavy se nachází v Linci a ve Vídni. Právě v okolí Dunaje ve východním předhůří Alp jsou situovány výnosné hospodářské oblasti. Leží zde většina lesů, polí, vinic, sídlí tady však také velké průmyslové podniky. Z pravé strany ústí do Dunaje mnoho menších řek s velkou vodností, spádem a tokem. Nejdůležitějšími alpskými řekami, které protékají Rakouskem, jsou Inn, Drau a Mur.
Významným geografickým rysem Rakouska je přítomnost jezer, kterých je v této zemi přibližně 580, většinou ledovcového původu. 33 rakouských jezer je větších než 1 km2. Jezera se nacházejí v Solné komoře (Salzkammergut), která je považována za jezerní oblast hojně vyhledávanou turisty. Ti mají možnost věnovat se zde vodním sportům a aktivitám jako jsou jízda na jachtě, windsurfing. Největším z jezer v Rakousku je Bodamské jezero (Bodensee, 538 km2, rakouská část tvoří 64 km2). Je dobré vědět, jaká jezera zvolit pro vaši budoucí dovolenou s rodinou a dětmi, proto zde uvádím několik důležitých informací o významných jezerech, která stojí za navštívení.
Nejlépe dostupné a nejmenší ze všech jezer v regionu Salzkammergut je Fuschlsee, ke kterému se dostanete do 30 minut při jízdě automobilem či autobusem ze Salzburgu. Skutečně malebné ohňostroje na vás čekají na jezerech Wolfgangsee a Mondsee. Vodní sporty jsou oblíbené na obou zmíněných jezerech.
Pokud byste se chtěli v této oblasti jezer věnovat také historickému prozkoumávání krajiny, je zde možnost zavítat do poutního kostela St. Wolfgang a klášterního kostela ve městě Mondsee. Největší jezero oblasti Salzkammergut Attersee (46 km2) má souvislost s významnými osobnostmi Klimtem a Mahlerem, zatímco jezero Traunsee nabídne výletníkům pěkné kostely podél pobřeží.
Nejpozoruhodnějším jezerem oblasti je Hallstättersee, kde kmeny stromů prudce klesají do vody, odepírající přímý sluneční svit nejkrásnější ze všech vesnic Salzkammergutu Hallstaat, kde je možno se podívat na archeologické nálezy. Nádherným jezerním rezortem snadno dostupným z Linze či Vídně je oblast Gmunden na jezeře Traunsee.
Pokud budete plánovat dovolenou Rakousku u jezera s dětmi v oblasti Salzkammergut, máme pro vás několik výhodných tipů.
Prvním doporučením je zakoupení Salzkammergut karty při pobytu delším než den či dva, se kterou dostanete 30 % slevu na vstupné do většiny z atrakcí v tomto regionu. Karta pokrývá téměř vše od solných dolů po návštěvy místních muzeí až po lístky na trajekt či lanovky. Salzkammergut karta stojí € 4,90 a je platná v období květen – říjen. Zakoupit ji můžete na všech regionálních informačních turistických centrech. Pro zjištění dalších podrobností je dobré zakoupit si informativní brožuru s výčtem všech turistických míst, kde můžete kartu využít nebo se podívat na místní webové stránky www.salzkammergut.at.
Druhým doporučením je projížďka parníkem po jezerech. V letním období většina jezer v oblasti Salzkammergut nabízí exkurze na člunech i parnících. Věřte mi, že neexistuje žádná odpočinkovější činnost než posadit se na parníku a užívat si výhledy do okolní krajiny.
Korutany (Kärnten) můžeme charakterizovat jako jedno z nejlákavějších míst pro dovolenou, což by potvrdili hlavně Rakušané, velká část Němců a Italů. Jedná se o rakouskou nejjižněji položenou spolkovou zemi s horkými léty, vyzařující uvolněný, středozemní pocit, který v působivé kombinaci jezerní a horské scenerie vytváří perfektní místo pro strávení dovolené s outdorovými aktivitami.
Hlavní město této spolkové země Klagenfurt je neokázalým městem a poskytuje perfektní zázemí pro zkoumání přilehlé krajiny. Město se proslavilo hlavně svou výhodnou polohou na východním pobřeží Wörthersee.
Toto jezero každoročně přitahuje davy turistů. Jezerní osady Pörtschach a Velden jsou hlavní letoviska nabízející všechny druhy vodních sportů pro děti i dospělé. Můžete se těšit na windsurfing, vodní lyžování, plachtění a veslování. Dalším z dovolenkových letovisek oblasti jezer v korutanském regionu je Millstatt, kde budete fascinováni různými architektonickými styly. Na východ od Klagenfurtu se rozprostírají rozsáhlá úrodná údolí řek Glan a Gurk s pozůstatky historických památek. Např. zřícenina Magdalensberg připomíná období keltského a římského osídlení.
Stejně jako při návštěvě jezerní oblasti v Salzkammergut je velmi výhodné i v oblasti jezer v Korutanech zakoupit korutanskou kartu (The Kärnten Card), pokud zde máte v plánu strávit delší dobu v rámci dovolené v Rakousku. Kartu můžete využít od začátku dubna do konce října.
Karta vám jako držiteli umožní volný vstup na všechny parníky na jezerech, sedačkové lanovky a kabinové lanovky. Dále volný vstup do většiny muzeí a turistických atrakcí, 50 % slevu na místní dopravu a jízdu zdarma na placených úsecích silnic. Platnost karty je buď 2 týdny (€ 35) nebo 5 týdnů (€ 50), můžete ji zakoupit všech regionálních turistických informačních centrech.
K rakouskému území patří také část hraničního Neziderského jezera (hranice s Maďarskem), které je považováno za nejnižší bod Rakouska (115 m n. m.). Okolí Neziderského jezera je turistickým rájem, doporučuji tuto oblast navštívit. V této severní rovinaté části blízko jezera se mohou návštěvníci věnovat turistice, vyjížďkám na kolech i obchůzkám na vinicích.
Možná vás bude zajímat, že důležitým nositelem energie je vodní síla na alpských řekách a na Dunaji, kde je umístěno mnoho vodních elektráren. Rakousko je velkým vývozcem elektrické energie.
Alpy
Zajímavý je fakt, že geologové rozdělují alpské oblasti Rakouska na centrální, jižní a severní část. Všechny tři jsou známy pro své neuvěřitelné přírodní krásy, které mohou nabídnout návštěvníkům k vidění. Nejvyšší vrcholy a nejdelší ledovce se nacházejí v centrální části, a to v oblasti Ötztal, Silvretta, Stubaiské Alpy a Hohe Taurn – místo s nejmohutnějšími ledovci. Všeobecně je možno říci, že za hlavní horský útvar jsou považovány Východní Alpy, která se dělí Severní vápencové Alpy (rozkládající se od Bodamského jezera po hlavní město Vídeň) s horskými masivy Karwendel, Lechtalské Alpy, Salcburské vápencové Alpy, přičemž nejvyšší Hochschwab a Dachstein jsou zakončeny pahorkatinou Vídeňského lesa. Centrální Alpy, vytvořené převážně z žuly a krystalických hornin, jsou známy pro horské masivy Zillertalské Alpy, Kitzbühelské Alpy a Ötztalské Alpy, Vysoké Taury (nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner, 3 797 m n. m.) a Nízké Taury. Jižní Alpy jsou typické vápencovými Karnskými Alpami na jihovýchodě a Karavankami.
Alpy a jejich historie a utváření
Asi před 70 miliony lety v křídě, prehistorickém období druhohor, Africká litosférická deska a Jaderská litosférická deska se začaly společně posunovat severně. Alpské pohoří bylo vytvořeno při srážce Jaderské litosférické desky s Evropskou.
V průběhu křídy Tethys moře (někdy nazýváno Tethys oceán nebo Neothetys), které se nacházelo mezi nimi, bylo zcela vymazáno z povrchu zemského a sediment postupně ukládaný na jeho dně po miliony let byl zanesen daleko k severu, hozen v obrovských příkrovech na tvrdý blok původních skal Centrálních Alp. Formace současných Alp skončila v období miocénu, přibližně před dvěma miliony let a následujícím pokračující eroze jim dala jejich finální tvar.
Současný tvar Alpy získaly během doby ledové (před 600 000 až 10 000 let). Tvar Alp je reprezentován charakteristickými poledovcovými útvary “cirques“. Zavěšená údolí, morény, tající jezera, rozlehlá údolí ve tvaru U naplněná materiálem, který postupuje z vrchních vrstev dolů. Znalost informací týkajících se formace celého alpského masivu je velmi přínosná. Máte možnost si uvědomit celou historii vzniku jednoho z nekrásnějších míst Rakouska.
Při poslední době ledové neolitičtí osadníci osídlili níže položená údolí, kde další generace založily farmy, doly, transalpské obchodní cesty.
Jedněmi z prvních osadníků byli Keltové. Název pochází z řeckého slova Keltoi, což je v překladu barbar. Keltové migrovali z východu, postupně se usídlili v nížinách střední Evropy asi 1200 let p.K. Nejstarší z keltských kultur se usídlila v Hallstattu, příjezerní rakouská vesnice, která nyní dává tomuto archeologickému období název. Zde a v dalších keltskýc regionech žili Keltové jako farmáři, pastevci a havíři – dobývali ze země rudu a cennou sůl. Keltské slovo pro sůl je hall, kořen slova se stále objevuje v názvech středověkých keltských měst, která těžila sůl.
Kolem roku 400 př. Kr. dosáhla keltská migrace úrodnou oblast Po Valley v severní Itálii, kde Keltové bojovali a porazili místní etruské obyvatele. Nicméně Etruskové se dovolali ke svým spojencům Římanům a Keltové po slovní při podepsali dohodu se svými sousedy až k jihu. Avšak Římané okamžitě porušili dohodu, což podnítilo Kelty známé z historie pro jejich bojovnost a statečnost k obléhání Říma a jeho vyplenění v roce 390 př. Kr.
Zajímavé z historie Alp je, že dominantní postaven Keltů se začalo rozpadat, když v roce 49 př. Kr. mladý císař Julius Caesar zaměřil svou pozornost na Galii, kde nadějný vůdce Keltů Vercingetorix plánoval sjednocení keltských kmenů.
Julius Caesar předvídal možný konflikt, tak uvěznil, Vercingetorixe v Římě a římská říše dostala pod nadvládu Alpy. Římané v Alpách postavili silnice, založili centra obchodování a také položili základy tamějších měst, která mohou návštěvníci navštěvovat v současné době.
Později s oslabováním moci Římanů v Alpách se ostatní vládci, zahrnující vladaře Karla Velikého (Charlemagne) a Rakouské Habsburky, snažili získat mocenský vliv v Alpách. V roce 803 Karel Veliký prohlásil údolí Dunaje jako názvem “Ostmark“ a tímto činem bylo založen Rakousko. Pro Rakušany je tento počin významným mezníkem v dějinách země.
V roce 1278 Habsburkové získali moc nad Rakouskem a vládli zde až do začátku I. světové války. Prostřednictvím využívání nákupu nemovitostí a dohodnutými sňatky Habsburkové rozšířili své pravomoci dále na východ do jihovýchodní Evropy a na západ do Španělska. Následně se Habsburkům podařilo získat nadvládu ve Španělsku a ovládli španělský trůn. Tudíž se dynastie Habsburků rozdělila na dvě linie, a to španělskou a rakouskou.
Je neskutečné, že Habsburkům v Rakousku se podařilo uhájit své postavení a nadvládu v Rakousku po více jak šest století navzdory Třicetileté válce a několika pokusům Turků o převzetí moci ve Vídni. Napoleonské války a Rusko-pruská válka začaly oslabovat dynastii a v roce 1870 Rakousko ztratilo svůj vliv v Bavorsku. Říše se nakonec stala dvojí monarchií – Rakousko-uherskou. Nicméně národ pokračoval ve své expanzní politice – vpád do Bosny-Hercegoviny. Začátek I. světové války měl za následek nezávislost některých rakousko-uherských zemí – většiny zemí východní Evropy.
Za Hitlerovy nadvlády si Německo připojilo Rakousko v roce 1938. Na konci II. světové války Rakousko zažívalo období restrukturalizace svých hranic a bylo rozděleno do několika samostatných okupačních zón, které zůstaly pod nadvládou spojenců. Ačkoliv bylo Rakousko formálně uznáno západními mocnostmi v roce 1946, úplné územní svrchovanosti nabylo až v roce 1955.
Alpy a jejich přírodní podmínky
Všeobecná charakteristika přírodních alpských poměrů
Alpy nepostrádají správné přírodní podmínky pro tvorbu ledovců. Ve Východních Alpách je největším ledovcem Pasterze a společně se 40 dalšími ledovci vytváří silný obal na masivu Grossglockner pokrývající plochu 40 km2.
Mohlo by vás zajímat, že rozsáhlý pás podél východních svahů nejvyššího místa Rakouska, hory Grossglockner, a oblast masivu Schobergruppe byla vyčleněna jako Hohe Taurn národní park, který reprezentuje nejvýraznější ráz krajiny v zemi.
Jezera, lesy a horské pastviny zasazené do zdejší krajiny do pozadí majestátních a chránících ledovců jsou opravdu jedinečným místním koloritem tvořícím z Centrálních Alp jedno z nejhezčích míst v Rakousku a skutečný turistický ráj.
Ledovce umístěné severně, utvořené přibližně před 10 000 lety, se rozprostírají přes Bavorskou náhorní plošinu téměř až k hranicím města Mnichova. Představte si, že veškerý tento pohyb horských masivů vytvořil přírodní amfiteátr zvaný “cirques“ a přírodní jev, kterému geologové říkají “hanging valleys“, tedy visící údolí, charakterizované tyčícími se vodopády.
Roční období pro výskyt horských volně rostoucích květin se liší v závislosti na jarních teplotách a sněhové pokrývce. Nicméně většina kvete od konce července do začátku srpna. Na podzim zde návštěvníci mohou obdivovat změnu barev listí a je to opravdu nádherná podívaná. Pokud by vás zajímalo dozvědět se více o flóře vyskytující se ve vyšších nadmořských výškách, tak bych doporučil navštívit alpskou zahradu nebo vydat se na vycházku instruovanou místním průvodcem.
Možná tomu nebudete věřit, ale můžete v této oblasti také najít lesní ovoce nebo houby. Planě rostoucí maliny, jahody, ostružiny, brusinky, hřiby, lišky i bedly mohou upokojit hlad vysokohorských turistů po exotických chutích, obzvláště pokud jsou ručně trhané. Téměř polovina vegetace tvoří pozůstatky listnatých lesů, smíšených horských lesů. Zajímavý je fakt, že naprostá většina alpských lesů se skládá z jehličnanů zahrnujících smrk, jedle s tmavou kůrou a arolla borovice s nahoru ohnutými větvemi, které evokují svícen.
Téměř třetina vegetace vyklíčí na skalních úlomcích hornin a na alpských loukách. Co je překvapivé, je skutečnost, že smíšenému horskému lesu se daří pod 1 372 m n. m., zatímco jehličnatý les existuje při nadmořské výšce 1 678 m n. m. Nad touto nadmořskou výškou zakrslé keře a alpské louky převládají.
Alpy se rozkládájí v jižní části Rakouska. Jihozápad leží v albánském regionu, který benefituje ze středozemního klimatu, což má za následek bohatou flóru a faunu včetně jedlých kaštanů a unikátních druhů ještěrek a hadů. Severovýchodní část země náleží k Panonské pánvi a návštěvníci zde mohou spatřit různé druhy stepní flóry a charakteristickou zvířenu zahrnující sysla, křečka a dropa velkého.
ALPY – FLÓRA
Přibližně 60 % rakouského území je hornatého rázu, což předurčuje klíčovou flóru tohoto území. Lesy zabírají 39 % celé plochy země a vyskytují se hlavně v Alpách a Českém masivu. Mnoho oblastí, kde je záměr zachovat speciální ochranu životního prostředí je legálně chráněno v podobě národních rezervací, přírodních památek či národních parků. Jedním z prvních národních parků byl Hohe Tauern národní park.
Nikde na celé zeměkouli není možno nalézt tak ekologicky bohatý region jako jsou Alpy. Desítky tisíc návštěvníků navštíví každý víkend alpskou divočinu, která je do dnešních dnů zachována v intaktní podobě. Neuvěřitelné, že?
Botanici kategorizují místa výskytu zdejší flóry do několika vegetačních pásů včetně rostlin, které se zde nacházejí. Alpští cestovatelé budou moci na vlastní kůži zažít rozdíly ve vegetaci v závislosti na nadmořské výšce.
Pojďme si blíže specifikovat jednotlivé vegetační pásy v Alpách, určitě znalosti oceníte při pobytu v alpských resortech.
Prvními a nejníže položenými alpskými vegetačními pásy jsou nížinné Planar a Collin pásy. Zahrnují většinu alpského regionu obklopujícího Italské jezerní oblasti. Region produkuje olivy, duby, stále zelené stromy a citrony. Navíc se zde pěstuje víno, které se rozprostírá na slunečných místech kopců alpských hlubokých údolí. Oba vegetační pásy dosahují do nadmořské výšky 700 m n. m.
Výše se rozprostírá druhý vegetační pás – horský. Zde může turista nalézt smíšené opadavé stromy – např. modříny, duby, buky, smokvoně. Tento vegetační pás je podnebím podobný Kanadě nebo severovýchodu USA. Nad 1500 m n. m. se rozprostírá subalpský vegetační pás se svěžími vysokými pastvinami, na kterých můžete vidět stáda pasoucího se dobytka během letních měsíců. Úrodná směs trávy zajišťuje dostatečnou výživu dobytka. Můžete zde nalézt rozličné druhy stromů jako smrk, jedle a modříny. Alpský vegetační pás se nachází v nadmořské výšce 2 300 m. Je zde možno nalézt terén s menším pokryvem stromů a nejnižšími vrstvami sněhové pokrývky. Navzdory vysoké nadmořské výšce a nedostatkem stromů je zde možno najít velice rozmanitý rostlinný život na alpských loukách, a to keře a jalovce.
Posledním vegetačním pásem je tzv. sněhový pás, zahrnující vyšší ledovcové oblasti, kde se vyskytuje rozličné rostlinné společenstvo, např. mechy, lišejníky a řasy.
Jistě vás bude zajímat, jaké alpské rostliny můžete spatřit při vašich každodenních túrách v Alpách. Procházka po alpských loukách a pastvinách je neskutečným a nezapomenutelným zážitkem pro každého. Je pravdou, že alpské svahy nabízejí bohatě rozmanité druhy květin během celého roku. Nejživější zobrazení divoké přírody se ale pozorovateli krajiny naskýtá v období května až srpna, kdy je hlavní období pro kvetení rostlin od údolí až po ledovcové vrcholky Alp. Podzimní barvy flóry mohou návštěvníci Alp při dovolené V Rakousku nejlépe obdivovat od konce září do začátku listopadu.
Jste zvědaví, jaká zajímavost je spjata s rostlinstvem v alpských oblastech? Měli byste vědět, že většina zástupců alpské flóry je chráněna zákonem a dobrodruzi z Evropy dodržují pravidlo pozorování rostlin bez jejich trhání. Určitě netrhejte žádné rostliny na alpských loukách či pastvinách, mohli byste být pokutováni.
Zkuste si tipnout, jaké alpské květiny jsou v Rakousku nejčastější. Měl pravdu ten, kdo hádal, že se jedná o blatouchy, zvonky a rozličné druhy hořců. Jarní koniklece jsou malé květiny, které kvetou od dubna do července na suchých pastvinách a kamenitých půdách v nadmořské výšce 3 500 m n. m. Zkuste se dívat a hledat chlupaté, světle modré okvětní lístky dolů natočené květiny, která se nazývá zvonek vousatý, a vyskytuje se v nadmořské výšce do 3 000 m n. n.
Několik druhů hořců je typických pro alpské oblasti Rakouska. Široká škála od žlutého hořce, který dorůstá výšky až 1 m, po typičtější trumpetový hořec, který vyroste pouze několik centimetrů nad zem. Některé druhy hořců jsou velmi ceněny pro své lékařské účinky. Možná vás bude zajímat, že mnichové používali po staletí tuto rostlinu pro výrobu silné pálenky.
Mezi nejvýznačnější jarní květiny Alp řadíme bílý krokus. Je nádhera pozorovat rašící bílý krokus, jehož okvětní lístky je možno spatřit přes tající sníh. Světle oranžová lilie vždy přitahuje pozornost cestovatelů a návštěvníků trávících dovolenou v Rakousku. Můžeme ji spatřit od června d července na loukách a horských pastvinách v nadmořské výšce 300 – 2 000 m n. m.
Jedinečný pohled je také na orchidej známou pod názvem “lady´s slipper“ neboli dámský střevíček. Pokud najdete tuto orchidej ve tvaru dámského střevíce, tak budete mít štěstí. Legenda praví, že kdokoliv najde jednu z těchto malých orchidejí, bude zažívat opravdovou lásku. Ale pozor! Legenda dále praví, že kdokoliv se bude snažit záměrně najít tuto orchidej, tak nikdy nenajde opravdovou lásku.
Samozřejmě nemůžeme zapomenout na protěže, charakteristické alpské rostliny a také nejvíce uctívané. Věhlas náležitý této rostlině nejenom ve spojitosti s filmem The Sound of Music. Hledejte malé vlněné šedé hvězdy ve slunečních lůžkách vápencových skal a loukách, běžně v nadmořských výškách mezi 1 700 – 3 500 m n. m. kvetoucích od července do srpna.
Myslíte si, že v alpských oblastech lze spatřit ještě další unikátní rostliny? Ano, dalšími rostlinami hodnými zmínění jsou úchvatné horské růže, sedmikrásky, pampelišky, vlčí máky i prvosenky.
Alpská borovice Arolla a modřín jsou prototypy alpských stromů, které se nacházejí hlavně ve vyšších zalesněných regionech.
ALPY – FAUNA
Ačkoliv několik unikátních druhů zvěře (medvěd hnědý, vlci) už zmizeli z Evropských Alp, hory jsou stále domovem neskutečně velkému počtu zvířectva. Mnoho z nich je však v rakouských Alpách obtížné spatřit.
Jednou z rad po plánování dovolené v rakouských Alpách je výběr ročního období pro pozorování fauny. Určitě neprohloupíte, pokud navštívíte Alpy na podzim, kdy se zvěř dostává do údolí před přicházejícím sněhem. Dávejte pozor také večer a časně zrána, kdy jsou zvířata aktivní a hledají potravu. Pamatujte si, že krmení divoké zvěře je pro návštěvníky alpského regionu špatná myšlenka pro obě strany – pro zdraví zvěře i vaši bezpečnost.
Abyste zvýšili vaše šance pro spatření volně žijící zvěře v alpské oblasti, jedné z nejkrásnějších míst Rakouska, směřujte do jednoho z národních parků, kde je chráněna široká paleta ptáků a savců.
Národním parkem, který byste určitě neměli minout na vašich toulkách překrásnou alpskou krajinou s loukami a pastvinami je národní park Hohe Tauern (www.nationalpark.at). Pro strávení fantastické dovolené ve zdejší krajině s dětmi, zvolte návštěvu Alpské zoologické zahrady v Innsbrucku.
Všechna současně vyskytující se zvířata i již vyhynulou zvířenu v jejích přirozených místech výskytu alpského regionu budete moci obdivovat s dětmi. Zdejší zoologická zahrada se aktivně účastní ochrany přírody, výzkumu a navrácení téměř vyhynulých druhů fauny do jejich přirozeného habitatu. Zaplacením poplatku za vstup do zoologické zahrady tedy přispějete k těmto účelům a uděláte dobrou věc pro alpskou volně žijící zvěř.
Alpský kozorožec neboli Capra ibex je lehce rozpoznatelný pro své charakteristické enormně velké rohy. V porovnání s kamzíkem jsou rohy kozorožce dvakrát větší a samec i samice mají oba rohy, s tím rozdílem, že samci je mají větší. Velmi obratný tur preferuje přirozené prostředí skalnatých výběžků ve vysokých nadmořských výškách. Nezapomenutelným zážitkem pro vás i celou vaši rodinu bude návštěva La Vanoise národního parku, které bylo vytvořeno se záměrem chránit kozorožce.
Kamzík neboli Rupicapra rupicapra potěší cestovatele v Alpách svou akrobatickou dovedností, skákají čile mezi skalami a podél útesů používajíce své protiskluzová kopyta. Určitě vás bude zajímat, že samci kamzíka si značkují větve stromů pižmovou vůní vylučovanou ze žláz nacházejících se za jejich rohy. Hledejte tyto horské kozy ve vysokém alpském terénu, hlavně v národních parcích Hran Paradiso a La Vanoise.
Alpský svišť neboli Marmota marmota se stal nejoblíbenějším zvířetem turistů v alpských oblastech. Toto velké, bobrovi podobné, zvíře žije v obrovských rodinných skupinách v rozsáhlých propojených norách, které mu poskytují příbytek v létě i zimním období – místo výše pro letní období a níže položená místa nor pro hibernaci v zimě. Svišti žijí v celé oblasti Alp a můžete je často pozorovat při vyjížďce lanovkami nebo při procházce horskými stezkami. Jedno doporučení – hledejte je na slunných svazích a pozorně poslouchejte, protože svišti hvízdají pro varování ostatních před nebezpečím.
Liška obecná neboli Vuples vulpes se hojně vyskytuje v rámci celého alpského regionu. Liška je obvykle největším predátorem z řady savců ve svém habitatu. Tato všežravá liška dává přednost krmit se myšmi, svišti a mršinami a existuje v široké oblasti klimatických zón. Obzvláště děti mohou chtít spatřit v Alpách rezavě zabarvenou lišku s černým ocasem s plíživými, kočce podobnými pohyby.
Zajíc bělák, někdy nazývaný zajíc šarák neboli Lepus timidus je umístěn na nižším stupni vývojového řetězce. Patří mezi oblíbenou kořist orla skalního. Nicméně se nenechte mýlit. Zajíc bělák je chytré malé zvíře, který dokáže zakamuflovat svůj kožich bílou barvou v zimě a hnědou barvou v létě. Tohoto horského zajíce můžete spatřit ve volné přírodě, tak se můžete vydat ho hledat na vašich toulkách rakouskou přírodou.
Orlosup bradatý neboli Gypaetus barbatus je dravcem enormní velikosti, řadíme ho do čeledi jestřábovitých a je jediným zástupcem rodu Gypaetus. Rozpětí jeho křídel je 3 metry, což je neskutečné a patří mezi evropské největší dravce. Ačkoliv je vyhynulý v níže položených částech Alp, ve vysoko položeném horském terénu se tento pták začal opět zřídka objevovat. Můžete spatřit tohoto dravce na útesech v párech, jak se živí králíky a svišti v okolí Hohe Tauern národního parku v Rakousku.
Orel skalní neboli Aquila chrysaetos je králem vrcholků a je potěšující, že počty orla skalního se postupně zvyšují od konce 19. století, kdy byl na pokraji vyhynutí. Grandiózní dravec se krmí zajíci a svišti v létě a mršinami v zimním období. Orli si budují velká hnízda ve vyšších nadmořských výškách, ale vznášejí se nad zalesněnými oblastmi, kde loví potravu. Pokud chcete spatřit orla skalního, tak se vydejte na pastviny ve vyšších oblastech s borovicemi, kde má orel svůj honební revír.
Určitě musíme v alpské krajině věnovat pozornost netypickému ptáku, a to velkému pěvci z čeledi krkavcovitých – jedná se o alpské kavče žlutozobé neboli Pyrrhocorax graculus. Tento černý pták se tvoří základ alpské ochmýřené fauny. Hnízda si vytváří v extrémních výškách. Jedná se o lesklého černého ptáka se žlutým zobákem a červenýma nohama. Kavče můžete zahlédnout tyčící se v okolí vysokohorských lanovek.
NÁRODNÍ PARKY
Možná pro vás bude překvapením fakt, že pouze 2,8 % Rakouska je zařazeno do oblastí národních parků v porovnání s neskutečně rozsáhlými oblastmi s úchvatnými přírodními krásami k navštívení. V rámci toho čísla 2,8 % je zařazeno také mnoho komerčních aktivit, jako je tradiční farmaření nebo lovení. Nicméně úřadům národních parků se podařilo najít správnou rovnováhu mezi ochranou přírody, volně žijící flóry a fauny a udržováním ekonomických snah v účinnosti, tzn. přirozené habitaty prospívají, zatímco lidé žijící v alpských regionech si mohou vydělat na živobytí. Veškeré aktivity jsou v Alpách dělány v synergickém efektu.
První místo mezi národními parky Alp zaujímá Hohe Tauern národní park s nejvyšším vrcholem Rakouska (Grossglockner, 3 797 m n. m.). Druhou pozici mezi národními parky zde zaujímá Neziderské jezero – Seewinkel díky své výhodné poloze blízko Vídně a přemíře vodních aktivit a sportů nabízejících návštěvníkům.
Národní parky v Rakousku zaujímají plochu 2 300 km2 a kromě nich se nachází na rakouském území také 37 přírodních parků (Naturparke), území hlavní přírodní důležitosti, která se rozprostírají na dalších 305 km2.
Nyní několik tipů na aktivity, kterým je možno se věnovat při návštěvě jednotlivých národních parků.
V Donau-Auen národním parku (93 km2) se můžete věnovat procházkám, cyklistice na rakouských cyklostezkách, jízdě na člunu. Nejlepším ročním obdobím pro návštěvu parku je léto. V Gesäuse (110 km2) národním parku si můžete užít krásný dovolenkový čas horolezeckými činnostmi, vysokohorskou pěší turistikou, jízdou na raftu či horském kole a jeskyňářskými, speleologickými aktivitami (caving). Nejlepším obdobím pro návštěvu tohoto národního parku jsou všechna roční období kromě zimy.
V již dříve zmíněném Hohe Tauern národním parku (1 787 km2)si prožijete nádherný čas vyplněný vysokohorskými túrami, lezením na skály, lyžováním v Alpách se skipasem, jízdou na kánoi nebo kajaku, paraglidingem. Tento národní park můžete navštívit během celého roku, vždy je zde široká škála volnočasových aktivit, které můžete provádět. Kalkalpen národní park (210 km2) je možno navštívit celoročně a návštěvníci se zde mohou věnovat cyklistice (cyklostezky v Rakousku jsou perfektně udržované), vysokohorským pěším túrám, horolezectví, běžkovému lyžování.
Neziderské jezero (97 km2) doporučuji navštívit v letním období, kdy budete nadšeni velkou nabídkou vodních aktivit a radovánek pro děti (plachtění, plavání, windsurfing, vodní lyžování), dále také pozorováním ptáků (Neziderské jezero je pověstné touto aktivitou).
Thayatal národní park (13 km2), nejmladší rakouský národní park, je nejlépe navštívit na jaře, v létě a na podzim. Jedinečnou aktivitou, kterou si zde můžete plnými doušky vychutnat, jsou procházky panenskými lesy, hornatými výběžky Alp, kde můžete při troše štěstí spatřit orla skalního, čápy, netopýry a také vydry.
OHROŽENÉ DRUHY ALPSKÉ FAUNY
Podobně jako je tomu v každé zemi, tak i Rakousku má své ohrožené druhy flóry a fauny. Níže zmínění zástupci z této kategorie tvoří pouze malý zlomek celého seznamu ohrožených druhů Rakouska. Pokud se budete chtít dozvědět více informací, vyhledejte si online Rote Liste (červený seznam, www.roteliste.at) nebo kontaktujte Umweltbundesamt (Federální agenturu pro životní prostředí v Rakousku).
Rakouským nejohroženějším druhem je Bayerische Kurzohrmaus (Bavorská borovice rudá). Tato se endemicky vyskytuje v Tyrolsku a je možno ji nalézt pouze v šesti lokalitách. Na druhém místě je Kaiseradler (Orel královský), kdysi vyhynulý druh v Rakousku. Naštěstí v současné době se jeho počet v Rakouských Alpách zvyšuje prostřednictvím opětovné migrace.
Další z řady ohrožených druhů je dytík úhorní neboli Burhinus Oedicnemus, unikátní a vzácně se vyskytující druh ptáka pouze ve Východních Alpách. Ohroženým druhem je i Europäische Sumpfschildkrötte neboli evropská želva bahenní, která obývá lužní nivy Dunaje. V ohrožení je také jedovatý had Europäische Hornotter neboli zmije dlouhonohá, vyskytující se převážně v regionu Korutanska. Speciální druh dlouhonohé kobylky je řazen mezi zvlášť ohrožené druhy v alpských oblastech. Stejně jako vzácný motýl z rodu okáčovitých očkáň skalný (Berghexe), kterého turisté mohou spatřit už jenom ve třech lokalitách alpské krajiny.
ALPY – REGIONY A JEJICH SPECIFIKA
Bregenz a Arlberg
Pobyt s rodinou u Bodamského jezera někdy nazývaného Lake Constance bude jedinečným a nezapomenutelným zážitkem. Zajímavostí spjatou s Bregenz je výrok francouzského romanopisce Alexandra Dumase, který vykreslil toto jezero jako “kousek ráje na zemi, které slouží Bohu jako zrcadlo“. Bezpochyby je tato oblast jednou z turistických rájů.
Těm, kteří hodlají v kouzelné oblasti Bregenz strávit delší časové období, doporučuji zakoupit si výhodnou kartu Lake Constance Adventure Card, která vám zajistí volný vstup na všechny trajekty po jezeře a nespočetné množství lanovek. To však není vše. Vstup zdarma budou mít držitelé karty také do 195 muzeí, hradů, plaveckých bazénů a lázeňských resortů pokrývající atrakce v rámci tohoto rozlehlého jezera a čtyř zemí. Třídenní karta stojí € 49. V případě zájmu o tuto kartu kontaktujte turistickou kancelář pro podrobnější informace a ceny za kartu pro dlouhodobější pobyty.
Určitě jste zvědaví, co stojí za doporučení v této oblasti. Pokud chcete zažít dobrodružství v Bregenz, tak využijte jízdy na převozních člunech či trajektech přes Bodamské jezero. V létě si mohou milovníci vodních sportů pronajmout veslovací, pedálové či elektrické čluny, dále se zde nabízí možnost rybaření. Plavci si zde také přijdou na své. Mohou plavat 27 kilometrů dlouhou trať podél pobřeží jezera nebo si zaplavat v přístavním bazénu na severním okraji města. Tento bazén je místními nazýván “Mili“, protože původně to byl vojenský plavecký bazén.
Máte-li chuť se věnovat adrenalinovým sportům, tak kontaktujte Canyoning Team Vorarlberg (www.canyoning-team.com) a zorganizujte si možnost jízdy na raftu či kánoi, paragliding nebo dobrodružství na sněhu, určitě nebudete litovat. Další možností jsou dobrodružné výstupy na hory na Mt Pfander. Turisté mohou vylézt nahoru nebo se svézt Pfanderbahn lanovkou, která je vyveze na vrchol v šesti minutách. Otevřeno je denně od 9 hodin do 17 hodin za cenu € 9,80.
Okolí Bregenz je výborně uzpůsobeno pro cykloturistiku, jízdu na kolečkových bruslích nebo běh. Cyklisté se mohou vydat na 268 km dlouhou trať podél břehu jezera. Pokud vás zaujala možnost cyklistického výletu po Bodensee Radweg, tak se informujte o podrobnostech na www.bodensee-radweg.com. Hízda na horskch kolech je zde samozřejmě také možná do hor. Zajímavostí pro cyklisty obdivující ptáky je příležitost prozkoumat největší přírodní rezervaci v regionu. Rhine River Delta na 5000 akrech luk s více než 330 druhy ptáků, písečným plážemi a několika přestávkami na odpočinek a občerstvení.
St. Anton am Arlberg
St. Anton am Arlberg je horské letovisko umožňující turistům nesčetné sportovní aktivity. Každý si zde najde nějakou aktivitu, která ho nadchne. Pro ty, co rádi chodí na túry je zde možnost prozkoumat 110 km stezek, což je úctyhodné číslo. Čeští turisté si mohou objednat procházku s průvodcem od úterý do pátku v létě, která zahrnuje prohlídku alpské mléčné farmy, procházku po horských květinách, výlet s fotografováním přírody nebo dvoudenní túru s přespáním v horské chatě. Pro rezervace kontaktujte turistické informační středisko na www.stantonamarlberg.com. Pro zkoušené horolezce je možnost vydat se na Arlbergskou horolezeckou túru v délce 2,8 km podél Lechtal Alpy, která zabere 5 hodin.
Pokud nejste nadšeni túrami, tak jsou zde další varianty, jak zde strávit volný čas. A to vodní sporty, jízda na horských kolech (60 km) nebo zábava ve vzduchu (paragliding), lyžování, pro které je tento rezort vyhlášený. Pokud nejste dobrými lyžaři, tak byste měli dávat pozor na svazích, protože zde každoročně lyžují experti a mohli byste přijít k úrazu. Můžete i zde využít slevovou kartu Arlberg Adventure Pass, která vám umožní cestování lanovkou a vstup do plaveckého areálu zdarma. Navíc budete mít volný vstup také na minigolf a do místního muzea. Nejvýhodněji vás karta vyjde na 7 dní (€ 45 dospělí, € 24 děti), můžete ji zakoupit v turistickém informačním centru.
Ischgl
Ischgl je oblíbeným horským letoviskem a i zde můžete využít slevovou kartu na různé turistické atrakce (Silvretta Card). Příznivci vysokohorské pěší turistiky si přijdou na své. Nachází se zde 300 km stezek a mohou zde provádět i horolezectví. Zastánci vodních sportů se zde mohou věnovat raftingu, jízdě na kanoi, rybaření, sauně. Opět jsou i v tomto letovisku příležitosti pro jízdu na horských kolech či bungee jumping pro odvážlivce. Bez diskuze je rezort vybaven veškerým prvotřídním příslušenstvím pro lyžování a snowboarding.
Salcbursko
Salzburg neproslul pouze hudbou W. A. Mozarta, ale má toho mnoho co nabídnout potenciálním turistům. Rozhodnete-li se nějaký čas strávit v tomto městě a okolí, tak máte širokou škálu dobrodružných aktivit na výběr. Co takhle paragliding nebo běžecké lyžování, pěší turistiku či cyklistiku? Všemu se zde můžete věnovat při dovolené v Rakousku.
Innsbruck a Tyrolsko
Nejvýznamnějšími turistickými cíli v oblasti Tyrolska jsou Innsbruck, Seefeld, Ötztal, Stubaital, Zillertal, Kitzbühel, St. Johann a Söll, které jsou excelentně vybaveny pro vášnivé lyžaře, příznivce vysokohorských pěších túr, cyklisty i dětské radovánky. Ve všech horských letoviscích jsou hřiště s herními prvky, někde pořádají celodenní programy pro děti.
Rakouské Alpy mají co nabídnout všem věkovým kategoriím, při výběru dovolené v Rakousku byste o nich určitě měli přemýšlet.
