Dolní RakouskoKam v Rakousku

Jeskyně Bärenhöhle – Medvědí jeskyně

Fascinujícím zážitkem je návštěva jeskynních komplexů.
Medvědí jeskyně (Bärenhöhle) je krápníkovou jeskyní v okrese Bruck an der Leitha. Skládá se z Karlshöhle, objevené v roce 1834, a pokračování Medvědí jeskyně, objevené v roce 1949.
Své jméno získala díky nálezům četných kosterních pozůstatků jeskynních medvědů, které se v ní nacházejí. Medvědí jeskyně se nachází v blízkosti Sonnenbühl-Erpfingen.
Je přístupná v délce více než 250 metrů a vyniká jak pro svou krásnou krápníkovou výzdobu, tak i pro velké množství nálezů od pleistocénu před více než 1,5 milionu roky po raný novověk v 17. století.
Teplota v jeskyni je 8-10° C během celého roku.

Nedávno byly trasy vedoucí k jeskyni přepracovány.
Chronologická informační stezka vede návštěvníky idylickou terasovitou krajinou s lavičkami a stoly k „Fauthlochu“.
Na tomto místě v květnu roku 1834 objevil učitel Fauth jeskyni.
Ihned po objevu se rolníci dostali do jeskyně a jejího okolí. Mnozí si vzali s sebou „suvenýry“.
Jiní šli tak daleko v barbarství, že rozbíjeli nalezené kosti a dokonce dobře zachovalé lebky.
Během několika týdnů byla jeskyně okradena o spoustu svých nálezů významných z historického hlediska. Erpfingen si rychle uvědomil hodnotu tohoto objevu.

Jeskyně byla pronajímána za 1500 zlatých na 10 let. Přesto jeskyni chybělo jméno.
Opakované popisy typu „nově objevená jeskyně v Erpfingenu“ nebo „jeskyně Erpfinger“ to jasně ukazují.
Je překvapivé, že jeskyně nebyla pojmenována podle svého objevitele.
Pouze mezera, přes kterou objevitel jeskyni objevil, stále nese jeho jméno: „Fauthloch“.
Název nově objevené jeskyně byl nakonec spjat s korunním princem Karl von Württembergem, který navštívil jeskyni ve třicátých letech minulého století a na jeho počest byla jeskyně nazvána „Karlshöhle“.

Trvalo více než 100 let, kdy se objevilo pojmenování Karlshöhle společně s „Bärenhöhle“.
27. prosince 1949 Karl August Bez a šest občanů z Erpfingenu vyšli na konci Karlshöhle se žebříky nad 5 m vysokým převisem a objevili její pokračování.
Ihned po objevu Bärenhöhle byly úřady Tübingen pověřeny prováděním vědeckých prací v této oblasti.
Zábrany se snažily zamezit drancování jeskyně, které bylo u objevu Karlshöhle.
I dnes některé lebky a kosti svědčí o velkém objevu.
Podlaha jeskyně nového objevu pokrývala nesčetné kosti a  části koster mrtvých jeskynních medvědů – na rozdíl od původních v Karlshöhle.
Je zřejmé, že kvůli těmto nálezům dostala jeskyně označení Bärenhöhle, tedy „Medvědí jeskyně“.

Možná vás bude zajímat, jak se jeskyně vytvářela.
Asi 200-140 milionů let bylo Rakousko pokryto Jurským mořem.
Sedimentace a korálové útesy vytvářely silné nánosy, které byly zkamenělé po miliony let.
Tektonické pohyby zvýšily terén. Moře se odtáhlo a v hornině se vytvořily nespočetné praskliny a trhliny. Perkolační dešťová voda vytvářela jeskyni v její současné podobě po dobu 5 až 10 milionů let.
Ve stádiu vodní jeskyně vyústila výsledná jeskyně vyššího prostředí do velkého množství vody.
S růstem jeskyně a útlumem okolních údolí se vodní jeskyně změnila na řeku. Od této doby – asi před 2 miliony let – také nalezeny v „původní jeskyni“ zuby bobra. Poté dochází k vysušení jeskyně, růstu stalaktitů. 

Zdroj: Shutterstock Autor: Dumitrescu Ciprian-Florin

Nálezy
Rozmanitá historie jeskyně se odráží ve svých nálezech, od pleistocénu do 17. století.
Byly zde nalezeny nesčetné kostry medvědů, pozůstatky z pohřbů z doby bronzové nebo přechod z Hallstattu do období La Tène.
Fragmenty hrubé keramiky z těchto časů byly nalezeny stejně jako bronzová jehla, přívěsek vyrobený z bronzu a různé brože.
Z období římské okupace jsou potvrzeny nálezy římské užitkové keramiky (Terra Sigillata).
Raný středověk je zastoupen slonovinovým hřebenem, vysoký středověk kuželem a velkým zvětralým mečem. Nejnovějším nálezem bylo 50 lidských kostlivců ležících na hromadě, pravděpodobně obětí morové epidemie v době třicetileté války.
Zjištění zvířat pleistocénu po druhé světové válce v tzv. primitivní jeskyni je omezena na zuby.
Na základě těchto zubních nálezů lze prokázat koně, různé druhy jelenů, nosorožců, hyen, jaguárů a bobrů.

Použití jeskyně

Ve své dlouhé historii byla jeskyně používána mnoha způsoby.
Medvědí jeskyně sloužila pro bydlení, jako márnice, školka nebo pro přezimování zvířat.
Dříve – ještě v řece jeskynní části – se ve vstupní části jeskyně již usídlilo několik druhů bobra. A dnes i netopýři používají jeskyni pro zimní spánek.
Pro muže pozdního paleolitu jeskyně sloužila jako dočasný úkryt. To naznačují vyhořelé pozůstatky a  kosti kolem starého krbu. Navíc byly uvnitř jeskyně nalezeny tři kamenné čepele a škrabka.

Keltská smrtelná krypta?

Pravděpodobně byli Keltové, kteří používali jeskyně v přechodu od Hallstattu do laténského období (asi 500 v. Chr.) jako pohřebiště.
V následujících letech, od Římanů až po počátek moderní doby, se zdá, že jeskyně je jedna věc: skládka odpadků.
Byly zde nalezeny nejrůznější zlomky a úlomky každodenních předmětů z různých kultur a epoch. 
Třicetiletá válka (1618-1648) si vyžádala mnoho životů v Erpfingenu. Pravděpodobně 50 lidských koster pochází z tohoto období. 
Jeskyně byla ve své historii používána jako přístřeší, obydlí, školka, jako pohřebiště a skládka, nakonec sloužila jako masový hrob a dnes je výstavní jeskyní s památkami, které si prohlíží návštěvníci z celého světa.

Chcete prožít něco netypického, dobrodružného a vzrušujícího?
Zavítejte na průzkum Bärenhöhle a odhalíte taje tvarů krápníků v jeskyni a mnoho dalšího.

Zdroj: Shutterstock Autor: Sergio Ponomarev

Oficiální informace zde.

Číst dál

Podobné člnánky

Back to top button