Z hlediska práce jsou Rakušané zařazeni mezi ty, kteří jsou kariéristi a pracují tvrdě, aby získali lepší pozici. Chrání si ji především před mladšími ambiciózními kolegy. Bojí se totiž, aby je o ni nepřipravili. Také proto nikomu neprozrazují detaily o svém měsíčním platu. Všeobecně jsou Rakušané známí jako vyjednávači a dobří obchodníci, tudíž jim myšlenka smlouvání není cizí. Především, když jim pomůže k jejich vysněnému cíli. Dodnes existuje přísloví “In Wien beginnt der Balkan“, které v praxi znamená, že je stále udržovaný systém trhu.
Každý pracující je spokojený, když má splněné pracovní povinnosti a o přesčasech a práci o víkendu nemůže být ani řeč. Sociální systém v Rakousku se řadí mezi nejlepší na světě – rodiče mají velkou finanční podporu ve formě příspěvků a matky mají prodlouženou mateřskou dovolenou. Ve srovnání s jinými zeměmi je mentalita Rakušanů, co se týče práce, jiná v tom, že nemají v oblibě střídání zaměstnání. Mají rádi svou jistotu.
Na problémy si sice stěžují, ale neřeší je. Chápou, že budou v každém zaměstnání. I když změna pracovního místa nemá velký vliv na vyplácení důchodu či dovolené u státních zaměstnanců, tyto výhody neplatí to pro občany, kteří se rozhodnou podnikat či být tzv. na volné noze. Stát se podnikatelem v Rakousku není pro každého. Znamená to mít silný charakter, výborné obchodní IQ a kapitál.
Pro ty, kteří neuspějí v podnikání, jsou připraveny půjčky od státu. Ale ani ty nezaručí další úspěch. Pokud chcete začít podnikat v něčem novém, nebo máte inovativní myšlenku, neznamená to, že je to výhra. Spíš naopak. Rakušané jsou cyničtí. To je způsobeno nejen nedostatkem příležitostí a velkým procentem vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale také nedostatkem pracovních míst, která by opravdu stála za to. Rakušané jsou velice nedůvěřiví k novým věcem a strůjce nových myšlenek jistě odradí i byrokracie. Existuje zde proces zvaný österreichisches Erfinderschicksal, který v praxi znamená ignoraci právě něčeho neotřelého. Úředníci se tak vymlouvají na různé důvody – na to, že se doposud tímto nezabývali (anebo ano, ale jiným způsobem), nebo když něco povolí jednomu podnikateli, budou se ozývat i ostatní.“
Velice potěšující je ale fakt, že podle Indexu ekonomické svobody, který je každý rok vydáván Světovou bankou, je Rakousko zařazeno mezi země s jednoduchým a nejrychlejším procesem v Evropské unii (zaujímá 5. místo), jak se stát podnikatelem.
Firmu si můžete založit ve velmi krátké době – v průměru za 29 dní. Před založením společnosti je podnikatelům doporučováno právní poradenství, které pomáhá se samotným založením firmy a s financováním. Poradenství je zprostředkováno pomocí vládní agentury na podporu podnikání a investic – Austrian Business Agency (ABA) a Rakouské hospodářské komory (WKÖ). Sídlo ABA je ve Vídni na ulici Opernring 3, e- mailová adresa je office@aba.gv.at a webové stránky www.investinsuatria.at. Webové stránky WKÖ jsou http://www.gruenderservice.at. Příspěvky a poplatky související se založením, popřípadě s převodem společnosti, nejsou vyžadovány. Na formuláři NeuFö 2 musí být vyplněno prohlášení o založení nové společnosti, nebo převodu společnosti, které je vystavené hospodářskou komorou.
Před započetím podnikání musí daný zájemce uvést předmět své činnosti. Možnosti podnikání jsou vypsány v Živnostenském zákoně. Na jeho základě existují 3 druhy živnosti. První z nich je klasická živnost (pekař, truhlář atd.), k jejímu vykonávání jsou nezbytné profesní a manažerské zkoušky, popřípadě obdobná kvalifikace. Druhým typem jsou tzv. další upravené činnosti (sem patří například maloobchod a velkoobchod, obchodní zástupci, fotografové, hotely a restaurace a další). Také u tohoto podnikání jsou nutné manažerské a odborné zkoušky. Třetím druhem jsou tzv. neregulované volné činnosti, tedy činnosti, které nepodléhají speciální úpravě v Živnostenském řádu. Profesní zkouška není podmínkou pro započetí podnikání. U živnosti volné je vyžadováno splnění několika podmínek: dosažení 18 let věku, státní občanství EHP/EU, bezúhonnost a příslušný právní titul pobytu pro příslušníky třetích států. Pro jedince ze zemí Evropské unie, splňující kritéria Evropské unie o uznání profesní kvalifikace, neplatí požadavky dle národních úprav. Předmět činnosti a název společnosti však musí být zaregistrován na daném úřadě. Firmy se po tomto kroku stávají členy obchodní komory. U přihlášení živnosti (které probíhá elektronicky) záleží na tom, zda předkládáte doklad o způsobilosti (např. o mistrovské zkoušce) sami, nebo prostřednictvím jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva. V prvním případě musíte odevzdat následující dokumenty: cestovní pas; výpis z trestního rejstříku země původu (ne starší 3 měsíců) u osob, které nežijí v Rakousku nebo v něm žijí méně než 5 let; doklad o způsobilosti (školní vysvědčení, pracovní posudky) nebo tzv. stanovené individuální způsobilosti (neplatí pro volné živnosti) a doklad o tzv. usazení – tedy povolení k pobytu vydané k samostatným výdělečným účelům u jedinců, kteří nejsou občany Evropské unie. Pokud je doklad o způsobilosti předložen jednatelem, legislativa ukládá podnikateli předložení cestovního pasu, výpisu z trestního rejstříku země původu (ne starší 3 měsíců) u osob, které nežijí v Rakousku nebo v něm žijí méně než 5 let a dokladu o tzv. usazení – tedy povolení k pobytu vydané k samostatným výdělečným účelům u jedinců, kteří nejsou občany Evropské unie.
Pro jednatele splňující ustanovení předpisů dle živnostenského práva platí také předložení cestovního pasu; výpisu z trestního rejstříku země původu (ne starší 3 měsíců) u osob, které nežijí v Rakousku nebo v něm žijí méně než 5 let; dále potvrzení sociální pojišťovny (Gebietskrankenkasse – GKK) o přihlášení jako zaměstnance u přihlašovatele živnosti (minimálně na 20 hodin týdně); dokladu o způsobilosti a prohlášení jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva. Jednatel má závazky vůči podnikateli (ručí za bezvadný průběh živnosti) a vůči Živnostenskému úřadu (musí dodržovat předpisy živnostenského práva – sem patří také otevírací doba a produkty opatřené cenovkami). V případě jakéhokoliv přestupku je mu uložena správní pokuta, kterou platí sám. Platí to, že ani přihlašovatel, ani jednatel nesmějí být vyloučeni z výkonu živnosti (dle § 13 živnostenského řádu). Pokud podnikatel plánuje zaměstnávat další osoby, musí je nahlásit u zdravotní pojišťovny (a samozřejmě tuto skutečnost oznámí i obci kvůli obecní dani). Když zaměstnává jednatele, musí proběhnout jeho přihlášení ještě před přihlášením živnosti. Je to z toho důvodu, že Živnostenskému úřadu musí předat potvrzení zdravotní pojišťovny o pracovním poměru. Během 1. měsíce živnosti by měla být kvůli sociálnímu pojištění odevzdána přihláška také u sociální pojišťovny. Tento postup je možné provést i elektronicky při přihlášení u okresního správního úřadu.
Výše příspěvku na sociální pojištění je odvislá od ekonomického hospodaření společnosti (obrat mínus provozní výdaje). U zakladatelů společnosti, kteří nikdy nebyli samostatně výdělečně činnými, byl v roce 2014 minimální příspěvek okolo 538 euro za měsíc. Z této částky se vypočítává 18,5 % na důchodové pojištění, 7,65 % na nemocenské pojištění a 1,53 % na zaopatření samostatně výdělečně činných. Na úrazové pojištění je placena částka 104 euro za rok. Roční příspěvek tak činí okolo 1900 euro.
Zákon stanovuje, že každá rakouská společnost musí mít DIČ. Nejpozději do jednoho měsíce od započetí živnosti musí daný podnikatel navštívit finanční úřad v příslušné lokalitě a požádat o přidělení DIČ. Firmy, které nabízejí své služby Rakušanům a jsou mimo hranice Rakouska, musejí mít osobu zastupující je z hlediska daní. Na rakouskou společnost spolupracující se zmíněnou firmou může být přenesena dlužná DPH. Podnikatel v Rakousku si musí uvědomit ještě jeden fakt spojený s podnikáním: u živností, které nejsou realizovány v bytech či domech (například řemesla nebo pohostinství) je pro sídlo společnosti zapotřebí příslušné využití plochy a stavební povolení (povolení k užití).
Pokud chcete začít podnikat, záleží na tom, pro jaký druh formy se rozhodnete. Pro vznik akciové společnosti (AG) je nutné počítat s kapitálem ve výši 70 tisíc EUR. Stačí, když je jeden zakladatel. Daný zájemce není limitovaný ani státní příslušností, ani svým sídlem. Musí být dodrženo splacení peněžitého vkladu minimálně do 50 % své hodnoty. Pokud se jedná o věcný vklad, musí být nabídnut v plné výši (a doložen znaleckým posudkem). Dozorčí rada se sestává minimálně z 3 členů a maximálně z 20 členů, kteří jsou voleni valnou hromadou. Ta má setkání minimálně 4 x do roka. Pokud plánujete angažovat se ve společnosti s ručením omezeným, známé pod českým s.r.o. a rakouským GmbH, základní kapitál je minimálně 35 tisíc EUR. Pro její založení nejsou dané žádné limity související se státní příslušností či sídlem zakladatele. Peněžitý vklad má být splacen minimálně do 50 % své hodnoty, věcný vklad do 100 % (nutno doložit znaleckým posudkem). Společník musí přijít s minimálním vkladem 70 EUR.
V Rakousku je možné založit veřejnou obchodní společnost (OHG), která je otevřena jen pro činnosti “plnoprávných obchodníků“. Zastupují ji společníci, kteří ručí za dluhy společnosti svým majetkem (osobně, přímo a primárně). Když se setkáme s výrazem KG, jedná se o komanditní společnost, pro kterou platí stejná pravidla jako pro k. s. v České republice. Speciální formou komanditní společnosti je GmbH & Co KG. Komplementář (společník, který ručí za společnost osobně) je společnost s ručením omezeným – tedy neručí neomezeně. Praxe bývá taková, že často bývají společníci takové společnosti s ručením omezením také komanditisty a jednateli této společnosti.
V rámci podnikání se také můžete setkat s GesbR – sdružením dle občanského práva. Jako sdružení nemá právní subjektivitu a nenabývá žádných práv ani povinností. Povinnosti a práva vyvstávají jednotlivým společníkům ve vztahu ke členství v této společnosti. I když je možné vystupovat pod obchodním názvem, nesmí být toto sdružení evidováno v obchodním rejstříku. Když se zabývá provozem nějaké živnosti, všichni společníci k ní musí být způsobilí. Ti odpovídají osobně a neomezeně v případě, že to jsou podnikatelé, jinak dle míry účasti. Z jiných právních norem ještě existuje pobočka zahraniční společnosti a Einzelkaufmann – tedy osoba samostatně výdělečně činná.
Co všechno musím udělat, když chci založit společnost s ručením omezeným? Je nutné počítat s vyřízením celého procesu v řádu 4 – 5 týdnů a připravit se na náklady okolo 1 200 – 1 700 EUR. Do jednoho dne získám od hospodářské komory potvrzení o tom, že zakládaná společnost je novým podnikatelským subjektem. Pak potřebuji ověřit u notáře společenskou smlouvu (nebo zprávu o založení). Tento akt vyhotovení smlouvy musí být za přítomnosti notáře a ve formě notářského zápisu. V tomto případě je dobré počítat s časovou prodlevou až 4 dny a částkou 1 000 – 1 500 EUR, která připadne zvolenému notáři. Dalším krokem je vložení minimální požadované částky (kapitálu) ve výši 35 000 EUR na bankovní účet. Zaregistrování u obchodního soudu a tisk oznámení o vytvoření společnosti ve Wiener Zeitung trvá 7 až 14 dní a zaplatíte přes 200 EUR. Naopak, následné zaregistrování živnosti na obecním úřadě probíhá zdarma a trvá pouze 1 den. Dále je nezbytná registrace k dani. Tento postup je realizován na daňovém úřadě. Zájemce získá číslo DPH a zaregistruje se na daňovém úřadě pomocí formulářů č. 15, 16 nebo 25 (k dispozici na http://www.bmf.gv.at/). Jako příloha se předkládá společenská smlouva, výpis z obchodního rejstříku, průkaz totožnosti ředitele a podpisové vzory představitelů společnosti. I když je tato procedura zdarma, trvá 12 dní. V téměř poslední fázi musí proběhnout registrace zaměstnanců k sociálnímu zabezpečení. Z tohoto kroku logicky vyplývá, že před registrací do obchodního rejstříku společnost, zaměstnávající určité zaměstnance, elektronicky zažádá o číslo účtu každého zaměstnance. To je provedeno díky systému ELDA – systému výměny dat rakouských institucí sociálního pojištění (http://www.elda.at).
Před samotným založením společnosti s ručením omezeným zbývá ještě poslední úkol- registrace na městském úřadě. Na její uskutečnění stačí 1 den a není zpoplatněna. Co když se však budete chtít stát OSVČ – tedy osobou samostatně výdělečně činnou? Tato obchodní činnost (Handelsgewerbe) jednotlivce musí být zapsána v obchodním rejstříku. U daňového úřadu obce, kam dotyčný zájemce spadá, zažádá o daňové číslo a pak se zaregistruje u Sozialversicherungsanstalt der Gewerblichen Wirtschaft kvůli odvodům sociálního pojištění. To musí proběhnout do dvou měsíců od začátku podnikání. Vlastník firmy jednotlivce ručí za její závazky celým svým majetkem. Nejlepší je zjistit aktuální situaci v konkrétní spolkové zemi prostřednictvím hospodářské komory na http://www.gruenderservice.net/gsportal.aspx?ch_id=26. V případě zájmu o založení pobočky (nebo kanceláře) je prvním krokem její zapsání do obchodního rejstříku v místě, kde se pobočka nachází. Ke splnění všech náležitostí musí být předloženy dva dokumenty – důkaz existence mateřské společnosti v zemi původu a jmenování zástupce pobočky v Rakousku. Je nutné vzít v úvahu, že pobočka musí nést stejný název jako mateřská společnost. Také účetnictví musí být vedeno dvojí – pobočky a mateřské společnosti.
