Praktické informace

Potřebuji vyřídit …

Rozhodnete-li se pro studium, práci či podnikání v cizí zemi, velmi pravděpodobnou volbou bývá Rakousko. Důvodů pro toto rozhodnutí je nepochybně více, například snadná dostupnost z České republiky, jazyk, který je běžně vyučován v naší republice v rámci studií na základních a středních školách nebo dobré finanční ohodnocení. Tomu napomáhá i politika, poněvadž od 1. května 2011 bylo vydáno nové nařízení pro země EU, díky němuž už není zapotřebí pracovní povolení.

 

Zájemci o práci musí mít povolení k dočasnému pobytu. K jeho získání je nezbytné předložit potvrzení o zdravotním pojištění, potvrzení o ubytování (nájemní smlouvu), finančních prostředcích, výpis z rejstříku trestů a pracovní doklady vydané pracovním úřadem. U diplomatů (zaměstnanci Spojených národů, zahraniční ambasády a konzulátu) a jejich rodinných příslušníků nejsou vyžadovány dokumenty související s povolením k pobytu. O povolení k pobytu nemusí žádat občané České republiky. Všichni občané jiných zemí, kteří přicestují do Rakouska, se musí do tří pracovních dnů registrovat na obecním úřadu. Obdrží přihlašovací lístek (Meldezettel), nahlásí bydliště a předloží cestovní pas. Na základě tohoto procesu jsou zaevidováni a získávají své osobní číslo. Pokud neplánujete pracovat v Rakousku po celý život, určitě je důležité nezapomenout na vystavení formuláře U1 po skončení pracovního poměru. V naší republice slouží jako doklad o pracovní činnosti (v ČR známé pod pojmem zápočtový list).

Zdroj: Shutterstock Autor: H_Ko

Při vykonávání pracovní činnosti je vhodné dodržovat zásady etikety. Základním chováním je potřesení ruky kolegy a klienta. Oblečení zaměstnanců v kanceláři by mělo být konzervativní a elegantní. Užívejte formální oslovení Sie a příjmení. Dodržujte harmonogram a program jednání. Kolegové udržují formální vztahy a běžně se nesetkávají po pracovní době. Rakušané milují dochvilnost a považují ji za základní element při pracovních schůzkách.

Ty by měly být zajišťovány vždy s časovým předstihem a nikdy by neměly být rušeny na poslední chvíli. Jsou považovány za formální záležitost a hned po úvodním slovu by měly směřovat k hlavnímu tématu, které by se mělo diskutovat či řešit. Měly by být ukončeny ještě chvíli před plánovaným časem. Pak totiž ještě následuje písemná komunikace. Co se týká výměny vizitek, jedná se o standardní záležitost. Je považováno jako přátelské gesto, pokud jedna strana je napsaná v němčině. Pokud máte profesionální titul, je určitě dobré ho uvést na vizitku ke jménu. Rakušané mají v oblibě psaní titulů, považují to za znak profesionality, odbornosti v určité oblasti a erudice.

Zdroj: Shutterstock Autor: Pavlo Lys

DÉLKA POBYTU V RAKOUSKU
Pokud přijedete do Rakouska jen na kratší dobu, není vyžadováno vízum u občanů žijících v zemích Evropské unie nebo z EEA (Evropské ekonomické oblasti). Ale nevyhnete se tzv. rezidenční kartě nebo “der Lichtbildausweis“ pro EEA občany. Pokud jste občany jiných zemí a přicestujete do Rakouska za účelem pracovním či studijním, a to jen na určitý čas, musíte zažádat o dočasné povolení k pobytu (Aufenthaltsbewilligung). To se týká dvou až tříměsíčního období během 1 kalendářního roku.

Ten, kdo chce žít v Rakousku delší dobu, musí žádat o trvalé povolení k pobytu. O to je zapotřebí zažádat před plánovaným odjezdem, a to na rakouském konzulátu ve státě, kde dotyčný žije. Protože jednání na úřadech je zdlouhavé, je nutné počítat s měsíční lhůtou, než je vízum schváleno. Pro vystavení víza musí žadatel předložit následující dokumenty: platný pas, kopii dřívějších pasů, žádost, 1 průkazovou fotografii, originál nebo notářskou kopii rodného listu, výpis z trestního rejstříku vystavený policií, doklady o zdravotním pojištění, potvrzení o příjmech, potvrzení o ubytování v Rakousku, kopii všech dokumentů a doplňující dokumenty (potvrzení o sňatku, v případě studia originál dopisu o přijetí do rakouské školy a kopii zpátečního lístku). Více informací je možné získat na http://www.austria.org/govsite.htm.

MINIMÁLNÍ MZDA V RAKOUSKU

Všichni zaměstnanci z cizích zemí potřebují z právního hlediska vědět, jaká je výše základní mzdy v Rakousku. Nepochybně vás překvapí, že pro správné stanovení minimální mzdy v Rakousku je nezbytné zařadit každého zaměstnance v rakouské firmě do příslušné mzdové skupiny na základě kolektivní smlouvy, které jsou dvojího typu v Rakousku, a to: kolektivní smlouvy pro administrativní pracovníky (KV Angestellte) neboli white collar workers, tedy intelektuálně zaměřené zaměstnance a kolektivní smlouvy pro manuální pracovníky (KV Arbeiter) neboli blue collar workers, tedy fyzicky pracující zaměstnance.

Pro zaměstnance rakouské firmy tedy rozhodující skutečnost, která ovlivňuje výši jeho platné základní mzdy, je podepsaná rakouská kolektivní smlouva z výše zmíněných dvou možností výše. V rakouském systému pro pracovně-právní oblast jsou také další omezení, na která nesmíte zapomínat, a je dobré zde o nich napsat pár slov. Klasická týdenní pracovní doba v Rakousku činí většinou 38 hodin. Je pravidlem, že 39. a 40. hodina jsou považovány za přesčasové a musí se za ně dát zaměstnanci příplatek 50 %. Převážně čeští zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance do Rakouska, tuto skutečnost často opomínají, což není v rakouských podmínkách možné. Ve srovnání se situací v ČR (týdenní pracovní doba 40 hodin) jsou tedy pracovní podmínky na rakouském území vztahující se k pracovní době mírnější.

Minimální mzda se liší dle kolektivních smluv pro jednotlivé spolkové země v Rakousku, ale také pro dané pracovní obory. Ve stručnosti řečeno, jiná kolektivní smlouva bude sepsána v Tyrolsku např. pro pracovníky v oboru obrábění, a naprosto odlišná ve Vídni. Minimální hodinová mzda je ovlivněna kolektivními smlouvami podepsanými v jednotlivých spolkových zemích Rakouska (Bundesländer), a to ve Vídni, Dolních Rakousech, Horních Rakousech, Burgenlandsku, Štýrsku, Korutanech, Salzbursku, Tyrolsku a Vorarlbersku. Doporučujeme zjistit si výši minimální mzdy ve vašem oboru stanovenou kolektivními smlouvami ve všech spolkových zemích a provést porovnání.

Chcete-li se zeptat na podrobnější informace v dané spolkové zemi Rakouska, neváhejte se obrátit na Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí v Rakousku (BMASK), které vám poskytne v rámci konzultačních hodin relevantní informace týkající se vámi řešeného problému ohledně správného stanovení výše minimální mzdy na rakouském území. Odpovědným pracovníkem pro výše zmíněné záležitosti je Mag. Walter Neubauer. Emailový kontakt na tuto osobu je následující: www.entsendeplattform.at, telefonní kontakt je +43 71100-6414.

V Rakousku je v činnosti speciální oddělení policie, a to finanční policie, která dohlíží na správné odvody za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění, dodržování stanovené minimální mzdy na základě podepsaných kolektivních smluv v jednotlivých spolkových zemích. Nehledě na tyto parametry se zaměřuje také na dodržování legislativních aspektů v oblasti pracovních smluv, odměňování zaměstnanců včetně proplácení 13. a 14. platů.

Firma, která v Rakousku neposkytuje některému ze svých zaměstnanců minimální mzdu stanovenou předpisy v kolektivní smlouvě pro danou spolkovou zemi je potrestána. Zaměstnavatel, který takto činí, realizuje správní přestupek a je potrestán správním úřadem v místně příslušné oblasti peněžní pokutou. V poslední době se extrémně zvýšily pokuty za tento druh přestupku zaměstnavatele, a to až € 1 000, pokud se tato skutečnost týká pouze 1 zaměstnance, v případě dalších zaměstnanců může být maximální udělená správní pokuta až do výše € 50 000. Pokud by došlo k nedodržení vyplacení minimální mzdy u více než 3 zaměstnanců, tak má úřad pravomoc zakázat této firmě výkon její činnosti v daném oboru na dobu jednoho či více let. Nejhorší variantou řešení tohoto pracovně-právního problému je odejmutí živnostenského oprávnění danému zaměstnavateli.

Velmi přísným se vám možná bude jevit rakouské opatření, které se týká zaměstnavatele, který spolupracuje s jinou firmou a tím pádem tedy musí ručit i za vyplacení minimální mzdy těmto zaměstnancům svého obchodního partnera. Rakousko dovedlo opatření minimální mzdy k extrému, kdy dokonce koncový zákazník může být sankcionován za nevyplacení minimální mzdy pracovníkům firmy vykonávající zakázku u něho, pokud byl informován, že zaměstnancům nebyla minimální mzda dle zákonných ustanovení vyplacena.

INFORMACE PRO ZAMĚSTNANCE

Občané České republiky mají od 1. května 2011 neomezené právo být zaměstnáni v Rakousku, není zapotřebí žádné pracovní povolení nebo povolení k pobytu v dané zemi. Rakouský stejně jako český zaměstnavatel vyřizuje za zaměstnance formální náležitosti související se zaměstnaneckým poměrem, tj. odvody na sociální a zdravotní pojištění, mzdu zaměstnance, další srážky ze mzdy atd. Měli byste však také vědět důležitou informaci, která se týká ročního zúčtování (Arbeitnehmerveranlagung). Rakouští zaměstnavatelé za své zaměstnance zmíněné zúčtování nevyřizují, tudíž si je mohou zaměstnanci vyžádat po skončení kalendářního roku u rakouského finančního úřadu v příslušné lokalitě, kde pracují. Nicméně vyzvednutí u daného finančního úřadu není povinností ze zákona. Pokud se tedy jako zaměstnanec rakouské firmy rozhodnete o ně nežádat, nepřekračujete tím právní normy platné v Rakousku. Výjimku tvoří zaměstnanecký poměr u více rakouských zaměstnavatelů, kdy se pro něho podání ročního daňového přiznání stává povinností danou zákonnými předpisy Rakouska. Pamatujte, že pokud rakouská firma zaměstnává pracovní sílu ze zahraničí (tedy i z ČR), tak zaměstnanec odvádí daň z příjmu v Rakousku.

Rok 2017 byl předělový pro daňové a právní záležitosti týkající se pracovních záležitostí v Rakousku. S novým programem současné rakouské vládní koalice byly realizovány změny ve prospěch občanů rakouského státu, s omezeními pro pracovní sílu ze zahraničí. V prvé řadě byl schválen návrh na omezení příchodu zahraničních pracovníků do Rakouska, kdy jsou zaměstnávání přednostně rakouští občané z řad nezaměstnaných a pouze v tom případě, že se nenalezne vhodný adept s danou kvalifikací na aktuálně volnou pracovní pozici, tak je přijat uchazeč o zaměstnání z ciziny. Rakouská vláda chce tedy dosáhnout snížení nezaměstnanosti rakouských občanů. Zaměstnávání cizích příslušníků ze zahraničí včetně našich občanů je tedy díky tomuto koaličnímu vládnímu programu silně ovlivněno v neprospěch zaměstnávání cizinců.

Další programovou změnou rakouské vlády je proces zavádění dotací pro podporu utváření nových pracovních pozic (Beschäftigungsbonus). Tento postup je motivačním prvkem pro rakouské firmy, které za každé takto vytvořené pracovní místo mohou žádat o získání vládní dotace ve výši 50 % vedlejších mzdových nákladů. Tato částka je vyšší, proto je předpoklad, že zaměstnavatelé v Rakousku budou tohoto způsobu, tedy vytváření nových pracovních míst, hojně využívat v praxi.

Další zajímavostí spjatou s možností českých občanů být zaměstnáni v rakouských firmách, je aplikace novely zákona o zaměstnávání cizinců, tedy i Čechů. Pokud chcete v dohledné době pracovat jako zaměstnanec v Rakousku, tak byste měli tuto informaci vědět. Hlavní změnou je problematika spjatá s kartou Rot-Weiβ-Rot Karte, kdy platnost červeno-bílo-červené karty bude prodloužena z 12 na 24 měsíců, což znamená zhoršení podmínek pro cizince pracující v Rakousku. Pokud je cizinec zaměstnán u rakouské firmy, úřady budou po 24 měsíců permanentně kontrolovat jeho dodržování pracovních předpisů a teprve po uplynutí této doby bude moci mít tento zaměstnanec z cizí země neomezený přístup na trh práce v rakouských firmách.

PŘÍSPĚVKY NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Obdobně jako v České republice tak i v Rakousku musí zaměstnanec i zaměstnavatel odvádět stanovená procenta hrubé mzdy na účely sociálního zabezpečení. Co se týká zdravotního pojištění, tak zaměstnavatel odvádí 3,70 % a zaměstnanec 3,95 % (dohromady 7,65 %). Odvody na nezaměstnanost činí za zaměstnavatele 3,00 % a zaměstnance 3,00 % (dohromady 6,00 %). V rámci odvodů na penze je to 12,55 % za zaměstnavatele a 10,25 % za zaměstnance (dohromady 22,80 %). Odvody na úrazy či nehody činí 1,40 % za zaměstnavatele a zaměstnancem není odváděna žádná částka (celkem 1,40 %). Odvody na různé účely jsou 1,05 % za zaměstnavatele a 1,00 % za zaměstnance (dohromady 2,05 %). Zaměstnavatel na všechny tyto účely tedy odvádí 21,70 % a zaměstnanec 18,20 % (dohromady odvedeno 39,90 %). Strop pro odvod pojištění byl stanoven při měsíčním hrubém platu 3 750 eur.

Zaměstnavatel v Rakousku musí mimo výše uvedených odvodů na pojištění platit také další určené poplatky za zaměstnance, a to příspěvek 4,5% z hrubé mzdy do Fondu pro vyrovnání rodinné zátěže, částku 3% na odvod místní daně, 0,4% z celkového objemu mezd činí příspěvek do Hospodářské komory. Navíc musí zaměstnavatel platit za nově přijaté zaměstnance příspěvek 1,53% do tzv. zaměstnaneckého penzijního fondu.

Sociální systém v Rakousku se řadí mezi nejlepší na světě – rodiče mají velkou finanční podporu ve formě příspěvků a matky mají prodlouženou mateřskou dovolenou. Ve srovnání s jinými zeměmi je mentalita Rakušanů, co se týče práce, jiná v tom, že nemají v oblibě střídání zaměstnání, preferují jistotu. I když změna pracovního místa nemá velký vliv na vyplácení důchodu či dovolené u státních zaměstnanců, tyto výhody neplatí to pro občany, kteří se rozhodnou podnikat či být tzv. na volné noze.

PRACOVNÍ SMLOUVA

Pracovní smlouva může být uzavřena i ústně. Není-li pracovní smlouva vyhotovena v písemné podobě, zaměstnanec obdrží přehled podmínek (Dienstzettel) ihned na začátku pracovního poměru.

Přehled podmínek obsahuje následující:
1) Jméno a příjmení zaměstnavatele
2) Jméno a příjemní zaměstnance
3) Datum začátku pracovního poměru
4) Místo výkonu práce
5) Stanovené pracovní úkoly zaměstnance
6) Výši mzdy
7) Mzdové bonusy
8) Den výplaty
9) Délka placené dovolené
10) Délka pracovní doby
11) Délka, podmínky výpovědní lhůty

Zdroj: Shutterstock Autor: Valeriy Lebedev

Trval-li pracovní poměr alespoň 3 roky bez přerušení, zaměstnanec má právo na odchodné (Abfertigung) v případě vypršení pracovního poměru, odchodu na základě dohody mezi oběma stranami nebo ukončení poměru ze strany zaměstnance. Výše odchodného se pohybuje mezi platem za 2 měsíce – 1 roční plat, což závisí na délce pracovního poměru. Odchodné je vypláceno také při odchodu do důchodu.

 

UZNÁVÁNÍ PRACOVNÍCH KVALIFIKACÍ

Aspekt vzájemného uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu povolání je upravena obecným systémem Evropského společenství pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací. Týká se povolání, u nichž jsou právním předpisem upraveny podmínky přístupu k těmto povoláním a odborným činnostem, jedná se o regulovaná povolání.

Občan ČR, který se rozhodne v Rakousku vykonávat regulované povolání, musí požádat zodpovědnou instituci o uznání odborné kvalifikace. Uznávacími orgány jsou stanovena příslušná ministerstva, v jejichž působnosti je dotyčná činnost regulována. K oprávnění vykonávat regulovanou činnost na území Rakouska se mohou vyjadřovat také profesní komory. Všechny certifikáty a dokumenty, na jejichž základě uplatňuje český občan uznání kvalifikace, musí být přeloženy do německého jazyka a také úředně ověřeny.

Uznávací orgány v Rakousku pro regulované profese:

Federální ministerstvo školství, vědy a kultury (BMBWK), Vídeň
Federální ministerstvo obchodu a práce (BMWA), Vídeň
Federální ministerstvo zdravotnictví (BMGF), Vídeň.

INFORMACE PRO OSVČ

Budeme-li hovořit o osobách výdělečně činných ve vztahu k jejich podnikatelským aktivitám v Rakousku, musíme uvažovat tři možné varianty živností. První variantou je vázaná živnost dočasná, tedy příležitostné vykonávání služeb na rakouském území, druhou možností je vázaná živnost trvalá, znamená to založení stálé pobočky české firmy v Rakousku. Poslední alternativu představuje volná živnost.

Živnostníci, kteří provozují vázanou činnost a chtějí poskytovat své služby v Rakousku pouze příležitostně nebo po omezenou dobu (dočasně), mohou dle nařízení z roku 2004 služby samostatně poskytovat. Pokud tento živnostník provozoval svou činnost v minimálním rozsahu 1 rok v České republice v rámci předchozích 10 let, tak není zapotřebí dokládat žádné listiny o způsobilosti vykonávat danou profesi na příslušné rakouské úřady. Nicméně před prvním poskytnutím služby v rámci vaší živnosti musíte zaslat písemné oznámení Spolkovému ministerstvu vědy, výzkumu a hospodářství (Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft, BMWFW), a to na adresu Stubenring 1, Abteilung I/9, 1010 Vídeň.

Pro více informací se podívejte na webové stránky www.bmwfw.gv.at, kde také naleznete formulář pro oznámení poskytování služeb v Rakousku. Dále musíte předložit doklad o státní příslušnosti, doklad o dosavadním vykonávání živnosti v ČR, doklad o dosažené kvalifikaci (např. profesní certifikát, osvědčení, vysvědčení atd.), v případě volné činnosti doklad o průběhu a délce podnikatelské činnosti, dále také osvědčení EU o živnostenském oprávnění českého živnostníka. Možná se budete divit, že u podnikatelů, kteří se věnují profesně živnostem v oblasti bezpečnostních záležitostí (zbraně, ostraha objektů, zabezpečovací systémy atp.) je zapotřebí odevzdat také výpis z trestního rejstříku.

Živnostníci, kteří pracují v oblasti stavebních prací na budovách, plynárenských a sanitárních službách, v oboru elektrotechniky a komunikací a dalších tzv. “citlivých živností“ musí BMWFW předložit další požadované doklady, a hlavně doklad o způsobilosti. Podnikatelé v těchto oborech musí nejdříve vyčkat na vyjádření ministerstva a obdržení potvrzení, že v Rakousku mají povoleno tuto odbornost vykonávat. Problematické z pohledu pracovních potvrzení a náležitostí jsou také vázané činnosti, se kterými může být spjato nějaké extrémní riziko a BMWFW prověřuje, zda nedojde k jakémukoliv zdravotnímu riziku či bezpečnostnímu ohrožení.

Pokud dospěje ministerstvo k názoru, že tuto alternativu nelze vyloučit, tak může požadovat po živnostníkovi, aby dodatečně absolvoval odbornou zkoušku či kurz v Rakousku k prokázání způsobilosti provozovat tuto živnost. Nezapomeňte podat oznámení ministerstvu s předstihem, protože vyřízení celého administrativního procesu může trvat 1 – 2 měsíce. Do doby 1 měsíce by mělo ministerstvo zaslat živnostníkovi ve výše zmíněných profesích informaci o tom, co bude vyžadováno pro možnost provozovat danou živnost v Rakousku. Pokud do 2 měsíců neobdržíte žádnou písemnou zprávu či vyrozumění od ministerstva, můžete začít provozovat vaši živnost v Rakousku.

Pokud se bavíme o jiných živnostech než v oblasti bezpečnostních služeb či “citlivých profesí“, tak může živnostník začít podnikat okamžitě poté, co podal příslušné oznámení o poskytování služeb v Rakousku. Pamatujte si však, že pokud jako živnostník chcete pracovat v Rakousku v dlouhodobějším horizontu, tak budete muset oznámení o poskytování služeb zasílat každý rok opakovaně.

V Rakousku existuje registr, kde jsou uveřejněni všichni poskytovatelé služeb z České republiky. BMWFW má povinnost zveřejnit všechny podnikatelské subjekty, které zaslaly oznámení o zahájení poskytování služeb v Rakousku, na webovém portále s dalšími informacemi (např. obor podnikatelské činnosti, kontaktní údaje). Tento rakouský registr poskytovatelů služeb (Dienstleisterregister) je bezplatný, tudíž k němu má přistup kdokoliv a může si zde vyhledat potřebné živnostníky v daných oborech činností.

Důležité jsou i informace pro živnostníky podnikající v oborech vázané živnosti trvalé v Rakousku v dlouhodobém výhledu. U vázané činnosti musí živnostník vždy prokázat svou způsobilost provozovat tuto činnost, a to nejenom v České republice, ale také v tuzemsku, tedy v Rakousku. Pokud je způsobilost prokázána, tak je ministerstvem uznán zahraniční živnostenský list. V opačném případě musí žadatel o vykonávání činnosti v Rakousku vykonat srovnávací zkoušku znalostí a schopností v daném oboru činnosti. Tento postup je náročnější, klasicky trvá přibližně 4 měsíce a po žadateli je požadováno, aby předložil výpis z rejstříku trestů, doklad o státní příslušnosti (občanství musí být ze země EU), dále osvědčení EU o živnostenském oprávnění a další příslušné doklady o kvalifikaci a také sociální pojištění v České republice.

V brzké době by mělo dojít k novelizaci rakouského živnostenského zákona, která počítá s významnějšími změnami v oblasti vázaných živností, v plánu je úplné zrušení dílčích živností (Teilgewerbe), které jako podkategorie vázaných činností komplikují celý administrativní proces. Změna by měla nastat také v počtu těchto dílčích činností, které by se nově měly stát volnými činnostmi, a počet 21 by se měl snížit na 19 živností. Finální podoba nově inovovaného živnostenského zákona bude finálně známa po schválení novely, je zapotřebí vyčkat do této doby.

Volné živnosti (Bundeseinheitliche Liste der freien Gewerbe) ve spojitosti s provozováním činnosti v Rakousku nemusí podávat na rozdíl od vázané živnosti žádné oznámení o poskytování služeb v Rakousku ministerstvu (BMWFW) a mohou začít vykonávat činnost okamžitě bez nutnosti dokládat další formální náležitosti rakouským úřadům. Pro to, abyste mohli vykonávat živnost v Rakousku, potřebujete státní občanství v členské zemi EU, sídlo v této zemi a oprávnění o vykonávání činnosti. Je doporučováno, aby OSVČ v Rakousku disponovala kopií osvědčení EU o živnostenském oprávnění, a to ověřený překlad do anglického jazyka a dále určitě také doklad o sociálním pojištění v České republice.

V rámci volných živností však platí stejné pravidlo jako u vázaných živností, které byly zmíněny dříve. Pokud by BMWFW dospělo k závěru, že vámi provozovaná volná živnost v Rakousku může způsobit újmu na zdraví či životním prostředí, může ohrozit bezpečnost neb dokonce veřejný pořádek, tak pro vás platí oznamovací povinnost.

PROCES ZAHÁJENÍ ČINNOSTI OSVČ/REGISTRACE OSVČ

Budete-li se chtít stát OSVČ – tedy osobou samostatně výdělečně činnou, musíte postupovat dle níže popsaných kroků. Tato obchodní činnost (Handelsgewerbe) jednotlivce musí být zapsána v obchodním rejstříku. U daňového úřadu obce, kam dotyčný zájemce spadá, zažádá o daňové číslo a pak se zaregistruje u Sozialversicherungsanstalt der Gewerblichen Wirtschaft kvůli odvodům sociálního pojištění. To musí proběhnout do dvou měsíců od začátku podnikání. Vlastník firmy jednotlivce ručí za její závazky celým svým majetkem. Nejlepší je zjistit aktuální situaci v konkrétní spolkové zemi prostřednictvím hospodářské komory na http://www.gruenderservice.net/gsportal.aspx?ch_id=26.

Všeobecně tedy platí, že česká OSVČ, která provozuje svou živnost na území Rakouska, tak by se v případě potřeby měla být schopna prokázat občanským průkazem popř. cestovním pasem, platným živnostenským listem, uznávacím potvrzením a v neposlední řadě také dokladem o sociálním pojištění v České republice v českém i německém jazyce.

INFORMACE PRO PODNIKATELE

Velice potěšující je informace, že dle Indexu ekonomické svobody, který je každý rok vydáván Světovou bankou, je Rakousko zařazeno mezi země s jednoduchým a nejrychlejším procesem v Evropské unii (zaujímá 5. místo), jak se stát podnikatelem. Firmu si můžete založit ve velmi krátké době – v průměru za 29 dní. Před založením společnosti je podnikatelům doporučováno právní poradenství, které pomáhá se samotným založením firmy a s financováním. Poradenství je zprostředkováno pomocí vládní agentury na podporu podnikání a investic – Austrian Business Agency (ABA) a Rakouské hospodářské komory (WKÖ). Sídlo ABA je ve Vídni na ulici Opernring 3, e- mailová adresa je office@aba.gv.at a webové stránky www.investinsuatria.at. Webové stránky WKÖ jsou http://www.gruenderservice.at.

Příspěvky a poplatky související se založením, popřípadě s převodem společnosti, nejsou vyžadovány. Na formuláři NeuFö 2 musí být vyplněno prohlášení o založení nové společnosti, nebo převodu společnosti, které je vystavené hospodářskou komorou. Před započetím podnikání musí daný zájemce uvést předmět své činnosti. Možnosti podnikání jsou vypsány v Živnostenském zákoně. Na jeho základě existují 3 druhy činností. První z nich je klasická živnost (pekař, truhlář atd.), k jejímu vykonávání jsou nezbytné profesní a manažerské zkoušky, popřípadě obdobná kvalifikace. Druhým typem jsou tzv. další upravené činnosti (sem patří například maloobchod a velkoobchod, obchodní zástupci, fotografové, hotely a restaurace a další).

Také u tohoto podnikání jsou nutné manažerské a odborné zkoušky. Třetím druhem jsou tzv. neregulované volné činnosti, tedy činnosti, které nepodléhají speciální úpravě v Živnostenském řádu. Profesní zkouška není podmínkou pro započetí podnikání. U živnosti volné je vyžadováno splnění několika podmínek: dosažení 18 let věku, státní občanství EHP/EU, bezúhonnost a příslušný právní titul pobytu pro příslušníky třetích států. Pro jedince ze zemí Evropské unie, splňující kritéria Evropské unie o uznání profesní kvalifikace, neplatí požadavky dle národních úprav. Předmět činnosti a název společnosti však musí být zaregistrován na daném úřadě. Firmy se po tomto kroku stávají členy obchodní komory. U přihlášení živnosti (které probíhá elektronicky) záleží na tom, zda předkládáte doklad o způsobilosti (např. o mistrovské zkoušce) sami, nebo prostřednictvím jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva.

V prvním případě musíte odevzdat následující dokumenty: cestovní pas; výpis z trestního rejstříku země původu (ne starší 3 měsíců) u osob, které nežijí v Rakousku nebo v něm žijí méně než 5 let; doklad o způsobilosti (školní vysvědčení, pracovní posudky) nebo tzv. stanovené individuální způsobilosti (neplatí pro volné živnosti) a doklad o tzv. usazení – tedy povolení k pobytu vydané k samostatným výdělečným účelům u jedinců, kteří nejsou občany Evropské unie. Pokud je doklad o způsobilosti předložen jednatelem, legislativa ukládá podnikateli předložení cestovního pasu, výpisu z trestního rejstříku země původu (ne starší 3 měsíců) u osob, které nežijí v Rakousku nebo v něm žijí méně než 5 let a dokladu o tzv. usazení – tedy povolení k pobytu vydané k samostatným výdělečným účelům u jedinců, kteří nejsou občany Evropské unie.

Pro jednatele splňující ustanovení předpisů dle živnostenského práva platí také předložení cestovního pasu; výpisu z trestního rejstříku země původu (ne starší 3 měsíců) u osob, které nežijí v Rakousku nebo v něm žijí méně než 5 let; dále potvrzení sociální pojišťovny (Gebietskrankenkasse – GKK) o přihlášení jako zaměstnance u přihlašovatele živnosti (minimálně na 20 hodin týdně); dokladu o způsobilosti a prohlášení jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva. Jednatel má závazky vůči podnikateli (ručí za bezvadný průběh živnosti) a vůči Živnostenskému úřadu (musí dodržovat předpisy živnostenského práva – sem patří také otevírací doba a produkty opatřené cenovkami). V případě jakéhokoliv přestupku je mu uložena správní pokuta, kterou platí sám. Platí to, že ani přihlašovatel, ani jednatel nesmějí být vyloučeni z výkonu živnosti (dle § 13 živnostenského řádu).

Pokud podnikatel plánuje zaměstnávat další osoby, musí je nahlásit u zdravotní pojišťovny (a samozřejmě tuto skutečnost oznámí i obci kvůli obecní dani). Když zaměstnává jednatele, musí proběhnout jeho přihlášení ještě před přihlášením živnosti. Je to z toho důvodu, že Živnostenskému úřadu musí předat potvrzení zdravotní pojišťovny o pracovním poměru. Během 1. měsíce živnosti by měla být kvůli sociálnímu pojištění odevzdána přihláška také u sociální pojišťovny. Tento postup je možné provést i elektronicky při přihlášení u okresního správního úřadu.

Výše příspěvku na sociální pojištění je odvislá od ekonomického hospodaření společnosti (obrat mínus provozní výdaje). U zakladatelů společnosti, kteří nikdy nebyli samostatně výdělečně činnými, byl v roce 2014 minimální příspěvek okolo 538 euro za měsíc. Z této částky se vypočítává 18,5 % na důchodové pojištění, 7,65 % na nemocenské pojištění a 1,53 % na zaopatření samostatně výdělečně činných. Na úrazové pojištění je placena částka 104 euro za rok. Roční příspěvek tak činí okolo 1900 euro.

Zákon stanovuje, že každá rakouská společnost musí mít DIČ. Nejpozději do jednoho měsíce od započetí živnosti musí daný podnikatel navštívit finanční úřad v příslušné lokalitě a požádat o přidělení DIČ. Firmy, které nabízejí své služby Rakušanům a jsou mimo hranice Rakouska, musejí mít osobu zastupující je z hlediska daní. Na rakouskou společnost spolupracující se zmíněnou firmou může být přenesena dlužná DPH. U živností, které nejsou realizovány v bytech či domech (například řemesla nebo pohostinství) je pro sídlo společnosti zapotřebí příslušné využití plochy a stavební povolení (povolení k užití).

Pokud chcete začít podnikat, záleží na tom, pro jaký druh formy se rozhodnete.

Pro vznik akciové společnosti (AG) je nutné počítat s kapitálem ve výši 70 tisíc EUR. Stačí, pokud je jeden zakladatel. Daný zájemce není limitovaný ani státní příslušností, ani svým sídlem. Musí být dodrženo splacení peněžitého vkladu minimálně do 50 % své hodnoty. Pokud se jedná o věcný vklad, musí být nabídnut v plné výši (a doložen znaleckým posudkem). Dozorčí rada se sestává minimálně z 3 členů a maximálně z 20 členů, kteří jsou voleni valnou hromadou. Ta má setkání minimálně 4 x do roka.

Pokud se rozhodnete pro společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a rakouským GmbH, základní kapitál je minimálně 35 tisíc EUR. Pro její založení nejsou dané žádné limity související se státní příslušností či sídlem zakladatele. Peněžitý vklad má být splacen minimálně do 50 % své hodnoty, věcný vklad do 100 % (nutno doložit znaleckým posudkem). Společník musí přijít s minimálním vkladem 70 EUR.

V Rakousku je možné založit veřejnou obchodní společnost (OHG), která je otevřena jen pro činnosti “plnoprávných obchodníků“. Zastupují ji společníci, kteří ručí za dluhy společnosti svým majetkem (osobně, přímo a primárně).

V případě komanditní společnosti (KG), platí stejná pravidla jako pro k. s. v České republice. Speciální formou komanditní společnosti je GmbH & Co KG. Komplementář (společník, který ručí za společnost osobně) je společnost s ručením omezeným – tedy neručí neomezeně. Praxe bývá taková, že často bývají společníci takové společnosti s ručením omezením také komanditisty a jednateli této společnosti.

V rámci podnikání se také můžete setkat se sdružením dle občanského práva (GesbR). Jako sdružení nemá právní subjektivitu a nenabývá žádných práv ani povinností. Povinnosti a práva vyvstávají jednotlivým společníkům ve vztahu ke členství v této společnosti. I když je možné vystupovat pod obchodním názvem, nesmí být toto sdružení evidováno v obchodním rejstříku. Když se zabývá provozem nějaké živnosti, všichni společníci k ní musí být způsobilí. Ti odpovídají osobně a neomezeně v případě, že to jsou podnikatelé, jinak dle míry účasti.

Z jiných právních norem ještě existuje pobočka zahraniční společnosti a Einzelkaufmann – tedy osoba samostatně výdělečně činná.

PROCES ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Co všechno musím udělat, když chci založit společnost s ručením omezeným?

Je nutné počítat s vyřízením celého procesu v řádu 4 – 5 týdnů a připravit se na náklady okolo 1 200 – 1 700 EUR. Do jednoho dne získám od hospodářské komory potvrzení o tom, že zakládaná společnost je novým podnikatelským subjektem. Pak potřebuji ověřit u notáře společenskou smlouvu (nebo zprávu o založení). Tento akt vyhotovení smlouvy musí být za přítomnosti notáře a ve formě notářského zápisu. V tomto případě je dobré počítat s časovou prodlevou až 4 dny a částkou 1 000 – 1 500 EUR, která připadne zvolenému notáři. Dalším krokem je vložení minimální požadované částky (kapitálu) ve výši 35 000 EUR na bankovní účet. Zaregistrování u obchodního soudu a tisk oznámení o vytvoření společnosti ve Wiener Zeitung trvá 7 až 14 dní a zaplatíte přes 200 EUR.

Naopak, následné zaregistrování živnosti na obecním úřadě probíhá zdarma a trvá pouze 1 den. Dále je nezbytná registrace k dani. Tento postup je realizován na daňovém úřadě. Zájemce získá číslo DPH a zaregistruje se na daňovém úřadě pomocí formulářů č. 15, 16 nebo 25 (k dispozici na http://www.bmf.gv.at/). Jako příloha se předkládá společenská smlouva, výpis z obchodního rejstříku, průkaz totožnosti ředitele a podpisové vzory představitelů společnosti. I když je tato procedura zdarma, trvá 12 dní. V téměř poslední fázi musí proběhnout registrace zaměstnanců k sociálnímu zabezpečení. Z tohoto kroku logicky vyplývá, že před registrací do obchodního rejstříku společnost, zaměstnávající určité zaměstnance, elektronicky zažádá o číslo účtu každého zaměstnance. To je provedeno díky systému ELDA – systému výměny dat rakouských institucí sociálního pojištění (http://www.elda.at). Před samotným založením společnosti s ručením omezeným zbývá ještě poslední úkol- registrace na městském úřadě. Na její uskutečnění stačí 1 den a není zpoplatněna.

PROCES ZALOŽENÍ POBOČKY ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOSTI

V případě zájmu o založení pobočky (nebo kanceláře) je prvním krokem její zapsání do obchodního rejstříku v místě, kde se pobočka nachází. Ke splnění všech náležitostí musí být předloženy dva dokumenty – důkaz existence mateřské společnosti v zemi původu a jmenování zástupce pobočky v Rakousku. Je nutné vzít v úvahu, že pobočka musí nést stejný název jako mateřská společnost. Také účetnictví musí být vedeno dvojí – pobočky a mateřské společnosti.

INFORMACE PRO STUDENTY A RODIČE STUDUJÍCÍCH DĚTÍ

Přestěhujete-li se z České republiky do Rakouska s celou rodinou i dětmi, které jsou školou povinné, je jasné, že budete muset provést v Rakousku přihlášení dětí ke studiu v některé z tamních základních či středních škol, a to státních či soukromých. Určitě vás bude zajímat, jaké náležitosti budete v rakouských školách potřebovat k procesu registrace dítěte ke školnímu vzdělávání:

  • předchozí školní transkripty (vysvědčení či opisy vysvědčení)
  • rodný list dítěte
  • očkovací průkaz
  • přihlášku
  • fotografie na pas
  • některé školy vyžadují absolvování přijímací zkoušky nebo přijímacího pohovoru
  • poplatek za podání žádost

Vzdělávací agentury

Je dobré se informovat o dalších podrobnostech souvisejících s registrací vašeho dítěte v rakouské škole. Pokud jste se ještě nerozhodli, do jaké školy bude vaše dítě chodit, doporučuji podívat se na webové stránky se seznamy škol, kde si budete moci kliknout na danou školu a dozvědět se o ní více. Níže uvádíme tipy na webové stránky agentur se seznamy škol, které nabízí pomoc při výběru studijních programů pro děti i dospělé v Rakousku:

1. www.iqconsultancy.cz/countries/austria
2. www.alfaagency.cz/highschool
3. https://www.masterstudies.cz/countries/rakousko
4. www.jazyky.com

Chystáte-li se žít a pracovat v Rakousku delší dobu, vaše děti by měly docházet na pravidelnou výuku německého jazyka, aby byly schopny se domluvit ve své škole. Možná budete potěšeni informací, že vyučování německého jazyka pro cizince je snadno dostupné. Ve Vídni je většina kurzů německého jazyka pořádána v prvním okrsku. V dalších městech většina univerzit a škol pro dospělé (Volkhochschule) pořádá speciální hodina německého jazyka pro cizince. Pokud znáte alespoň zběžně němčinu, můžete absolvovat rozřazovací test (Placement Test) k ověření úrovně německého jazyka, kterou máte. Vyučování je realizováno jedenkrát či dvakrát týdně a k dispozici jsou také intenzivní kurzy jazyka pro zájemce. Snadno najdete také soukromé lektory německého jazyka. Pro lepší orientaci a výběr jazykového vzdělávání zde uvádíme prestižní německé jazykové školy, ze kterých si jistě vyberete tu správnou pro sebe i své blízké.

MEZINÁRODNÍ ŠKOLY V RAKOUSKU

Ve Vídni je umístěno velké množství soukromých škol. Americká mezinárodní škola American International School (AIS) zabezpečuje vzdělávání v americkém stylu od předškolních dětí po dvanáctileté. Vídeňská mezinárodní škola The Vienna International School (VIS) poskytuje vzdělávání v britském stylu od předškolního stupně vzdělávání po věk 12 let. Dunajská mezinárodní škola The Danube International School (DIS) má podobný vzdělávací program a s ostatními školami nabízí studijní mezinárodní bakalářský program. Vídeňská křesťanská škola The Vienna Christian School je soukromou náboženskou anglickou jazykovou školou, která vyučuje žáky až po střední školu.

Nikoho jistě nepřekvapí informace, že stále více rakouských škol poskytuje dvojjazyčné vzdělání nebo instrukce v cizím jazyce. Vídeňská základní škola The Vienna Elementary School nabízí komplexní program v angličtině od mateřské školy až po 4. třídu. Ve Vídni nesmíme zapomenout zmínit také prestižní francouzské lyceum nazvané Lycée Français de Vienne. Další soukromé školy jsou japonské, arabské, židovské a švédské. Americká mezinárodní škola (AIS) v Salzburgu je internátní školou pro studenty ve věku 7 – 12 let stejně tak jako škola The Saint Gilgen International School blízko Salzburgu. Mezinárodní škola v Grazu nazvaná The Graz International Bilingual School funguje na bázi dvou světových jazyků – němčiny a angličtiny.

VYSOKOŠKOLSKÉ STUDIUM

Studenti, kteří úspěšně složili závěrečné zkoušky středoškolského studia a obdrželi speciální diplom nazvaný Matura, se mohou hlásit na akademie a nástavbová studia, odborné vyšší školy a mohou být přijati k vysokoškolskému studiu na rakouských univerzitách. Rakouské vysoké školy přijímají také studenty ze zahraničí, ale musí mít maturitní vysvědčení. Donedávna bylo vysokoškolské studium v Rakousku zdarma, avšak to již neplatí. Studenti musí platit školné, které je míněno jako povzbuzení studentů k dokončení jejich studií mnohem dříve a dalším důvodem školného bylo snížit počet studentů, kteří se zaregistrují na výuku daného studijního předmětu, ale nikdy se na výuku nedostaví. Většina studentů končí svá vysokoškolská studia přibližně ve věku 24 let v závislosti na oboru studia.

Máte-li za sebou úspěšně ukončené maturitní studium v České republice, můžete uvažovat o budoucím studiu německého jazyka na některé z tradičních univerzit v Rakousku. Neprohloupíte, zvolíte-li si variantu studia na University of Vienna, která byla založena v roce 1356, na University of Salzburg nebo University of Graz. Nicméně, bude zde několik odlišností mezi studiem v České republice a v Rakousku. Univerzitní vzdělávání je docela levné pro Rakušany (a také další národy EU), školné je přibližně €700 za rok.

Nově zavedené školné má motivovat studenty k dokončení studia ve stanoveném termínu a snížit počty studentů, kteří nechodí na přednášky či semináře. Studenti mimo Evropskou unii platí zhruba dvakrát více, ačkoliv občané některých rozvojových zemí jsou od placení školného osvobozeni. Nové zákony o studiu přijaté rakouskými zákonodárci předpokládají pro odborné vysoké školy a univerzity možnost studia v tříletých bakalářských studijních oborech a navazujících jedno- až dvouletých studijních oborech (magisterské nebo inženýrské studium). Úspěšní absolventi navazujícího typu studia mají možnost absolvovat postgraduální neboli doktorské studium zakončené titulem Ph.D. Struktura vysokoškolského studia je obdobná české koncepci terciárního vzdělávání.

Potřebujete-li se rychle naučit německy pro potenciální studium či pracovní nabídku v Rakousku, měli byste zahájit kurz němčiny pro začátečníky a navštěvovat lekce němčiny pokud možno minimálně dvakrát za týden, abyste se zdokonalili na úroveň, která je nezbytná pro vaši další profesní dráhu.

Všeobecně lze konstatovat, že školní docházka v Rakousku je povinná a trvá minimálně 9 let, tedy stejně jako v České republice. Je zde možno volit mezi státními a soukromými školami. Školní rok klasicky začíná 1. září a končí 30 června. Vzdělávání na veřejných (státních) školách je bezplatné a velmi výhodná je také doprava dětí do škol a učební pomůcky, kdy rodiče téměř nic neplatí, přispívají pouze do výše 10 % celkových nákladů.

PLACENÍ DANÍ V RAKOUSKU

Právní systém Rakouska je strukturován podle tzv. víceúrovňového systému zákonů, který nařizuje, aby všechny zákony a vyhlášky byly v souladu s normami stanovenými vyššími právními úrovněmi (tj. ústava, ústavní zákony). Nejvyšší úroveň tvoří rakouská federální ústava a samostatné ústavní zákony stejně tak jako EU akty o přistoupení. Všeobecné federální zákony a zákony federálních spolkových zemí jsou na nižších úrovních. Statutární orgány mohou schválit regulace nebo samostatná administrativní pravidla (Bescheide) v souladu s těmito nařízeními.

V Rakousku neexistuje precedenční právo, což znamená, že soudce může svobodně dospět k právnímu rozhodnutí, verdiktu, ačkoliv předchozí soudní rozhodnutí mohou být v soudních slyšeních předložena.

Přistoupením Rakouska do Evropské unie 1. ledna 1995 musela země přijmout za vlastní EU právní rámec. Rakousko je také členem nespočetného množství mezinárodních konvencí, např. Arbitrážní dohoda z New Yorku z roku 1958 nebo Vídeňská úmluva o smlouvách (mezinárodní UN kupní právo).

TYPY DANÍ V RAKOUSKU

Velmi zajímavou oblastí je problematika daní v Rakousku. Jsou zde daně přímé a nepřímé. Příkladem přímých daní je daň z příjmu fyzických osob a u podniků se jedná o tzv. korporátní daň. Zástupce nepřímých daní je daň z přidané hodnoty.

Daňová reforma v Rakousku

V roce 2015 došlo v Rakousku ke změnám v oblasti daní. Bývalý rakouský kancléř Werner Faymann (SPÖ) se snažil navrhnout úsporný daňový scénář, který by měl ušetřit rakouským poplatníkům úspory ve výši až 1 000 euro ročně. Faymann považuje tento daňový balíček za spravedlivý a odpovídající. Faymann zmínil skutečnost, že tento krok je pouze prvním z mnoha v reformě daní v Rakousku a změny budou pokračovat i v nadcházejících letech. Kromě oblasti daní se v dlouhodobějším horizontu budou odehrávat změnové reformy v oblastech důchodové reformy, vzdělávání a pracovně-právního systému.

Daň z příjmů fyzických osob (Einkommensteuer, ESt)

Základem pro vybírání daně z příjmu je Zákon o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz, EstG). Rakousko disponuje přibližně 60 smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Mezi Českou republikou a Rakouskem existuje tato smlouva a na jejím základě se posuzují veškeré právní náležitosti. Kladete si zřejmě otázku, kdy tedy platí český občan či firma podnikající v Rakousku daň z příjmu. Odpověď je zcela prostá.

Základním hlediskem pro zdanění zisků v Rakousku je existence stálé provozovny na území Rakouska. Pro zamezení možnosti dvojího zdanění došlo k dohodě, že pokud český podnikatel provozuje svou živnost v Rakousku po dobu kratší než 183 dní v roce (tj. 6 měsíců), tak nemusí odvádět daň z příjmu rakouskému systému. Pochopili jste dobře, že 6 měsíců je tedy limitním faktorem pro odvádění daně z příjmů fyzických osob v Rakousku. Pokud živnostník překročí tuto hranici, tak pro něho platí již neomezená daňová povinnost v Rakousku. Tuto informaci je nezbytné vědět, pokud se chystáte podnikat na rakouském území.

Na základě daňové novelizace došlo ke změnám v počtu daňových sazeb, a to ze 3 na 6 daňových sazeb, které jsou progresivně stanoveny na základě inovovaného tarifního schématu, kdy roční příjmy poplatníků do částky 11 000 eur se vůbec nezdaňují, příjmy v rozmezí 11 0000 – 18 000 eur jsou zdaněny 25 %, příjmy nad 18 000 eur do částky 31 000 eur mají zdanění 35 %. Třetí tarifní stupeň v rozmezí 31 000 – 60 000 eur má 42%ní zdanění, čtvrtý stupeň (nad 60 000 do 90 000 eur) je zdaněn 48 %, pátý stupeň (nad 90 000 do 1 mil. eur) vykazuje zdanění 50 % a finálně poslední daňový stupeň (nad 1 mil. eur) má zdanění 55 % (s časovým omezením do roku 2020). Finální daňová sazba 55 % je opravdu vysoká, jedná se o čtvrtou nejvyšší horní daňovou sazbu v rámci EU.

Pokud pracujete jako živnostník v Rakousku po dobu delší než 6 měsíců, tak máte povinnost platit daň z příjmu v Rakousku. Nejdříve musíte odevzdat prohlášení o dani z příjmů, musíte zaplatit zálohové platby, které jsou započítávány do finálně stanovené dani z příjmu.

Pokud pracujete jako zaměstnanec u rakouské firmy, tak se vám daň z příjmu odečítá přímo ze mzdy (zálohová daň ze mzdy). Zaměstnavatel je povinen zabezpečit správný výpočet i odvod této daně ze mzdy zaměstnance.

Daň z příjmů právnických osob (Körperschaftssteuer, KSt)

Budeme-li hovořit o dani příjmů právnických osob, tak je zapotřebí si uvědomit, že právním podkladem pro vybírání daně z příjmů právnických osob je zákon o dani z příjmů právnických osob (korporací). Existuje rozdíl ve zdanění mezi různými formami podnikání v Rakousku, tedy mezi osobní a kapitálovou společností. U osobních společností, např. KG (komanditní společnost), OHG (veřejná obchodní společnost), se nebavíme o daňových subjektech, a tudíž nepodléhají dani z příjmu, tzn. zisk je zdaněn u každého společníka samostatně. V tomto případě říkáme, že se jedná o průnikový princip. V souvislosti s kapitálovými společnostmi je nutno říci, že jsou pokládány za samostatné daňové poplatníky, podléhají pravidlům zákona o dani z příjmů, od roku 2005 je stanovena sazba 25 %. Dále je zapotřebí vědět, že u akciových společností a společností s ručením omezeným je v platnosti minimální daň z příjmů právnických osob (Mindestkörperschaftssteuer), a to ve výši 5 % z minimální výše základního, kmenového kapitálu – u společností s ručením omezeným je tato částka 1 750 eur ročně a u akciových společností 3 500 eur ročně. Zajímavostí také je, že např. banky nebo pojišťovny platí vyšší minimální daň 5 452 eur ročně a pro tzv. evropskou společnost je v platnosti minimální daň z příjmů 6 000 eur za rok.
Nesmíme zapomenout problematiku skupinového zdanění (Gruppenbesteuerung), které vešlo v platnost v roce 2005. Minimální daň z příjmu platí každý člen skupiny v rámci společnosti, nastane-li situace, kdy celkový zisk podnikatelské skupiny subjektů není dostatečně velký /kladný pro potřeby zdanění. Nicméně může být také realizován princip skupinového zdanění pro případ, kdy mateřská a dceřiná společnost jsou spojeny finančně, tedy ztráty i zisky mohou být zúčtovány v rámci jedné podnikatelské skupiny.

V souvislosti s daní z příjmů je užitečné si připomenout, že v Rakousku do příjmů započítáváme sedm specifických typů příjmů a ostatní jsou považovány za nezdanitelné.

Daň z výnosu kapitálu (Kapitalertragssteuer, KESt)
Daň z výnosu kapitálu je jistým druhem daně z příjmu, podléhá regulacím dle zákona o dani z příjmů. Do této kategorie spadají všechny výnosy z akcií, podílů na kapitálových společnostech, cenných papírů, příjem z úroků atp. Daň z výnosu kapitálu je zdaněna ve dvou částkách, a to 27,5 % u dividend a 25 % u kapitálového výnosu ze spoření. Tato daň musí být odvedena příslušnému finančnímu úřadu v Rakousku.

Daň z obratu (Umsatzsteuer, USt) = Daň z přidané hodnoty (DPH)

Daň z obratu je ekvivalentem pro daň z přidané hodnoty /DPH). Daň z obratu je v Rakousku dvojího typu, a to standardní ve výši 20 % a snížená ve výši 13% v oblasti služeb (kultura, vnitrostátní lety, hoteliérství), potravin a zemědělství. Zákon o dani z obratu specifikuje princip zdanění obratu neboli tržby podnikající osoby na území Rakouska takovým způsobem, že živnostník vyčíslí daň z obratu z realizované tržby na základě jasně daných pravidel. Daň z přidané hodnoty je považována za průběžnou položku podnikající osoby. Co podléhá dani z obratu? Jedná se o dovoz zboží mimo EU, dodávky předmětů a též poskytování služeb v souvislosti s obchodním stykem.

Na území Rakouska platí povinnost zaregistrovat se k odvádění daně z příjmu při ročním obratu přesahujícím částku 30 000 eur.

MEZINÁRODNÍ STYK MEZI PODNIKAJÍCÍMI SUBJEKTY

Vývoz je vždy nezdaněn a naopak dovoz musí podléhat dani z obratu u příjemce. V Rakousku musí podnikající osoba vést nezbytné účetní doklady a záznamy a finálně také odevzdat prohlášení o dani z přidané hodnoty pro účely určení této daně. Další povinností podnikajícího subjektu je také správný výpočet zálohové platby daně z přidané hodnoty a její odvádění příslušnému finančnímu úřadu.

Pro řešení záležitostí týkajících se řádného vypořádání DPH zahraničních osob je určen v Rakousku Finanční úřad ve Štýrském Hradci neboli Grazu. Pro přidělení daňového čísla musí český podnikatel vyplnit a posléze zaslat dotazník VERF 19, přičemž je zapotřebí mít s sebou potřebné doklady – kopie výpisu z obchodního rejstříku, osvědčení o podnikatelské činnosti, podpisový vzor u kapitálové společnosti.

Pro řešení specificky zaměřených případů je dobré konzultovat situaci s odborným daňovým poradcem nebo kontaktovat Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky ve Vídni.

Co se týká zásilkového prodeje, tak v této oblasti je povinná registrace, pokud dojde k překročení obratu zásilek posílaných na území Rakouska v soukromém sektoru ve výši 35 000 eur.

Při srovnání s Českou republikou můžeme konstatovat, že v Rakousku je kromě měsíčního, resp. kvartálního přiznání k DHP odevzdávat na úřad také roční přiznání k dani z přidané hodnoty, a to v nejzazším termínu do 30. června následujícího roku přes webový portál Finanzonline https://finanzonline.bmf.gv.at/fon/.

Daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer)

V roce 2015 došlo k daňové reformě, která s sebou samozřejmě přinesla mnoho daňových změn, a to i v oblasti nemovitostí. V současné době platí ustanovení, že daňovým základem pro stanovení daně z nemovitosti již není trojnásobná sjednocená hodnota pozemku, ale stala se jí odpovídající tržní hodnota. V platnosti nadále zůstává rozlišování, zda se jedná o převod nemovitosti v rámci členů rodiny nebo mimo danou rodinu. Od roku 2016 je daň z převodu nemovitosti vyčíslena na 3,5% , pokud se jedná o prodej v rámci domluveného obchodu mimo rodinu a v rámci převodu mezi rodinnými členy a dále také v oblasti zemědělství jsou aplikovány jiné sazby.

Kupující nemovitosti v Rakousku musí počítat se skutečností, že vedlejší náklady (notář, úřední poplatky) zde tvoří přibližně 10 až 15% kupní ceny.

Naopak daň z nemovitostí na území Rakouska je řazena mezi nejnižší na celém světě. Nicméně novelizační reformou z roku 2015 došlo ke zvýšení daně ze zisku z nemovitostí (Immobilien-Ertragsteuer) z 25 % na 30 %.

Další rakouské daně

V Rakousku jsou kromě výše zmíněných daní odváděny také další druhy daní. Je zapotřebí zmínit spotřební daň, uplatňovaná jak na zboží tuzemské, tak i dovozové. Tato daň se musí odvádět z nových automobilů (Neuwagen Verbrauchsabgabe), výrobků z ropy, tabákových výrobků, lihovin, piva i vína. Dalšími rakouskými daněmi jsou komunální daň za pracovníky i společníky, energetická i minerální daň, příspěvky hospodářské komoře, ale také poplatkový systém v Rakousku. Poplatníci v Rakousku jsou rádi, že od roku 2008 se již neplatí dědická a darovací daň.

Elektronická evidence tržeb (Registrierkassenpflicht)

Systém elektronické evidence tržeb (Registrierkassenpflicht) byl zaveden v Rakousku v roce 2016 za prodej zboží a služeb. Podnikající subjekty mají povinnost elektronicky evidovat všechny hotovostní tržby a na jejich základě vystavit kupujícím účtenky, ale pouze tehdy, pokud živnostník překročí roční obrat 15 000 euro a realizuje-li hotovostní tržby nad částku 7 500 euro (čistého).

V rámci celého systému elektronické evidence tržeb figurují také záznamové systémy na podkladě serveru a taxametrů s funkcí pokladny, které umožňují zdokumentovat hotovostní tržby.

V Rakousku měli do data 31. 3. 2017 tzv. přechodné období, v rámci něhož museli všichni podnikatelé provést kompletní přechod k elektronickému systému evidence tržeb. Podnikající v Rakousku musí od 1. dubna 2017 vlastnit registrační pokladnu, zaregistrovat ji u příslušného Finančního úřadu, opatřit pokladnu čipem a nahlásit oba údaje na webový server Finančního úřadu Finanzonline a posléze provést ověření příslušných dokladů pomocí aplikace rakouského ministerstva financí.

Pokud nastala situace, že podnikající subjekt neprovedl výše nastíněné kroky v rámci zavedení a nahlášení registrační pokladny finančním úřadům v příslušných spolkových zemích, tak může být uložena pokuta až do výše 5000 eur.

V Rakousku byly ustanoveny výjimky, kdy podnikající subjekt nemusí být přihlášen do systému elektronické evidence tržeb, a to v těchto případech:

a) roční obrat je nižší než 30 000 eur mimo kamenný obchod, tedy ve venkovních prostorách, např. horské chaty
b) provoz kantýn obecně prospěšných společností, mají-li otevřeno pouze do výše 52 dní za rok a nepřesahují-li obrat 30 000 eur.

Pokud se potřebujete o systému elektronické evidence tržeb v Rakousku dozvědět podrobnější informace včetně specifických výjimek, např. pro online e-shopy, provoz podnikání ve venkovních prostorách, mobilní skupiny s prací mimo stálou provozovnu, podívejte se na webové stránky příslušných Finančních úřadů nebo Ministerstva financí Rakouska.

Štítky
Číst dál

Podobné člnánky

Back to top button
Close