Praktické informaceStudium, práce a podnikání

Práce v Rakousku

Jistě víte ve svém okolí o někom, kdo se rozhodl pracovat v Rakousku. Není to fenomén, který se vyskytuje až v současné době. Již před několika lety se stalo trendem, že Češi odjížděli do Rakouska za prací. Důvodů pro toto rozhodnutí může být více, například snadná dostupnost z České republiky, jazyk, který je běžně vyučován u nás na základních a středních školách (tudíž není problém se dorozumět) či dobré finanční ohodnocení. Tomu napomáhá i politika, poněvadž od 1. května 2011 bylo vydáno nové nařízení pro země EU, díky němuž už není zapotřebí pracovní povolení.

Zdroj: Shutterstock Autor: Alexander Maslennikov

Když přijedete do Rakouska jen na krátkou dobu, není vyžadováno vízum u občanů žijících v zemích Evropské unie nebo z EEA (Evropské ekonomické oblasti).

Nevyhnete se ale  tzv. rezidenční kartě nebo “der Lichtbildausweis“ pro EEA občany. Pokud jste občany jiných zemí a přicestujete do Rakouska za účelem pracovním či studijním, a to jen na určitý čas, musíte zažádat o dočasné povolení k pobytu (Aufenthaltsbewilligung). To se týká dvou až tříměsíčního období během 1 kalendářního roku.

Zdroj: Shutterstock Autor: Anatoly Maslennikov

Ten, kdo chce žít v Rakousku delší dobu, musí žádat o trvalé povolení k pobytu. O to je zapotřebí zažádat před plánovaným odjezdem, a to na rakouském konzulátu ve státě, kde dotyčný žije.

Protože jednání na úřadech je zdlouhavé, je nutné počítat s měsíční lhůtou, než je vízum schváleno. Pro vystavení víza musí žadatel předložit následující dokumenty: platný pas, kopii dřívějších pasů, žádost, 1 průkazovou fotografii, originál nebo notářskou kopii rodného listu, výpis z trestního rejstříku vystavený policií, doklady o zdravotním pojištění, potvrzení o příjmech, potvrzení o ubytování v Rakousku, kopii všech dokumentů a doplňující dokumenty (potvrzení o sňatku atd).

V případě studia originál dopisu o přijetí do rakouské školy a kopii zpátečního lístku. Více informací je možné získat na http://www.austria.org/govsite.htm.

Zdroj: Shutterstock Autor: Anatoly Maslennikov

Zájemci o práci musejí mít povolení k dočasnému pobytu.

K jeho získání je nezbytné předložit potvrzení o zdravotním pojištění, nájemní smlouvu – potvrzení o ubytování, finančních prostředcích, výpis z rejstříku trestů a pracovní doklady vydané pracovním úřadem.

U diplomatů (zaměstnanci Spojených národů, zahraniční ambasády a konzulátu) a jejich rodinných příslušníků nejsou vyžadovány dokumenty, související s povolením k pobytu.

O povolení k pobytu nemusejí žádat občané České republiky.

Všichni občané jiných zemí, kteří přicestují do Rakouska, se musí do tří pracovních dnů registrovat na obecním úřadu. Obdrží přihlašovací lístek (Meldezettel) a nahlásí bydliště a předloží cestovní pas. Na základě tohoto procesu jsou zaevidováni a získají osobní číslo. Pokud neplánujete pracovat v Rakousku po celý život, určitě je důležité nezapomenout na vystavení formuláře U1 po skončení pracovního poměru. V naší republice slouží jako doklad o pracovní činnosti (v ČR známé pod pojmem zápočtový list).

Při vykonávání pracovní činnosti je vhodné dodržovat zásady etikety. Jaká pravidla platí v Rakousku?

Základním chováním je potřesení ruky kolegy a klienta. Oblečení zaměstnanců v kanceláři by mělo být konzervativní a elegantní. Užívejte formální oslovení Sie a příjmení. Dodržujte harmonogram a program jednání. Kolegové udržují formální vztahy a běžně se nesetkávají po pracovní době. Rakušané milují dochvilnost a považují ji za základní element při pracovních schůzkách. Ty by měly být zajišťovány vždy s časovým předstihem a nikdy by neměly být rušeny na poslední chvíli. Jsou považovány za formální záležitost a hned po úvodním slovu by měly směřovat k hlavnímu tématu, které by se mělo diskutovat či řešit. Měly by být ukončeny ještě chvíli před plánovaným časem. Pak totiž ještě následuje písemná komunikace.

Zdroj: Shutterstock Autor: Digital Genetics

Někoho možná překvapí, že Rakušané jsou přímočaří. V pracovním procesu se to projevuje tím, že dlouho diskutují o nějakém tématu a vyžadují detailní informace. Co se týká výměny vizitek, jedná se o standardní záležitost. Je považováno jako přátelské gesto, když jedna strana je napsaná v němčině. Pokud máte profesionální titul, je určitě na místě uvést jej na vizitku ke jménu. Rakušané totiž mají v oblibě psaní titulů. Je to shledáváno jako znak profesionality, odbornosti v určité oblasti a erudice.

Problematika stanovení základní mzdy v Rakousku

Možná vás bude zajímat informace, kolik českých občanů žije v Rakousku. Při statistickém průzkumu v roce 2016 zahrnovala česká menšina žijící v Rakousku 1 milion obyvatel pocházejících z České republiky, čímž tvoříme největší menšinu v Rakousku z celkových 14,6 % osob cizího původu žijících na území Rakouska. Na všechny menšiny žijící v Rakousku se vztahují specifické právní normy, které jsou shrnuty v zákonu pocházejícím už z roku 1976 (Volksgruppengesetz).

Všichni zaměstnanci z cizích zemí potřebují z právního hlediska vědět, jaká je výše základní mzdy v Rakousku. Nepochybně vás překvapí, že pro správné stanovení minimální mzdy v Rakousku je nezbytné zařadit každého zaměstnance v rakouské firmě do příslušné mzdové skupiny na základě kolektivní smlouvy, které jsou dvojího typu v Rakousku, a to:

  • kolektivní smlouvy pro administrativní pracovníky (KV Angestellte) neboli white collar workers, tedy intelektuálně zaměřené zaměstnance
  • kolektivní smlouvy pro manuální pracovníky (KV Arbeiter) neboli blue collar workers, tedy fyzicky pracující zaměstnance
Zdroj: Shutterstock Autor: Anatoly Maslennikov

Pro zaměstnance rakouské firmy tedy rozhodující skutečnost, která ovlivňuje výši jeho platné základní mzdy, je podepsaná rakouská kolektivní smlouva z výše zmíněných dvou možností výše.

V rakouském systému pro pracovně-právní oblast jsou také další omezení, na která nesmíte zapomínat, a je dobré zde o nich napsat pár slov.

Klasická týdenní pracovní doba v Rakousku činí většinou 38 hodin. Je pravidlem, že 39. a 40. hodina jsou považovány za přesčasové a musí se za ně dát zaměstnanci příplatek 50 %. Převážně čeští zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance do Rakouska, tuto skutečnost často opomínají, což není v rakouských podmínkách možné. Ve srovnání se situací v ČR (týdenní pracovní doba 40 hodin) jsou tedy pracovní podmínky na rakouském území vztahující se k pracovní době mírnější.

Zdroj: Shutterstock Autor: Anatoly Maslennikov

Je zapotřebí také sdělit, že minimální mzda se liší dle kolektivních smluv pro jednotlivé spolkové země v Rakousku, ale také pro dané pracovní obory. Ve stručnosti řečeno, jiná kolektivní smlouva bude sepsána v Tyrolsku např. pro pracovníky v oboru obrábění, a naprosto odlišná ve Vídni. Minimální hodinová mzda je ovlivněna kolektivními smlouvami podepsanými v jednotlivých spolkových zemích Rakouska (Bundesländer), a to ve Vídni, Dolních Rakousech, Horních Rakousech, Burgenlandsku, Štýrsku, Korutanech, Salzbursku, Tyrolsku a Vorarlbersku. Doporučuji zjistit si výši minimální mzdy ve vašem oboru stanovenou kolektivními smlouvami ve všech spolkových zemích a porovnat je.

Nevíte-li si rady v oblasti principů stanovení minimální mzdy nebo chcete-li se zeptat na podrobnější informace v dané spolkové zemi Rakouska, neváhejte se obrátit na Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí v Rakousku (BMASK), které vám ochotně poskytne v rámci konzultačních hodin relevantní informace týkající se vámi řešeného problému ohledně správného stanovení výše minimální mzdy na rakouském území. Podrobnější informace: www.entsendeplattform.at.

Zdroj: Shutterstock Autor: Texelart

Mějte na paměti fakt, že v Rakousku je v činnosti speciální oddělení policie, a to finanční policie, která dohlíží na správné odvody za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění, dodržování stanovené minimální mzdy na základě podepsaných kolektivních smluv v jednotlivých spolkových zemích. Nehledě na tyto parametry se zaměřuje také na dodržování legislativních aspektů v oblasti pracovních smluv, odměňování zaměstnanců včetně proplácení 13. a 14. platů.

Pravděpodobně si kladete otázku, jak je potrestána firma, která neposkytuje některému ze svých zaměstnanců minimální mzdu stanovenou předpisy v kolektivní smlouvě pro danou spolkovou zemi?

Zaměstnavatel, který takto činí, realizuje správní přestupek a bude náležitě potrestán správním úřadem v místně příslušné oblasti peněžní pokutou. V poslední době se extrémně zvýšily pokuty za tento druh přestupku zaměstnavatele, a to až € 1 000, pokud se tato skutečnost týká pouze 1 zaměstnance, v případě dalších zaměstnanců může být maximální udělená správní pokuta až do výše € 50 000.

Pochopitelně se naprostá většina rakouských zaměstnavatelů řídí platnými právními a daňovými předpisy v pracovní sféře a navíc výše pokuty zcela jistě odradí potenciální snahu vyplácet menší částku než je minimální mzda zaměstnanci z cizí země, např. České republiky.

Tento případ většinou nastává u zaměstnavatelů z jiných evropských zemí operujících na území Rakouska. Pokud je celé šetření okolností porušování legislativních předpisů u zaměstnavatele ztěžováno, má možnost příslušný správní úřad uložit předběžná opatření (složení částky jako záruky, zastavení plateb nebo dokonce zabavení věcného majetku firmy. Pokud by došlo k nedodržení vyplacení minimální mzdy u více než 3 zaměstnanců, tak má úřad pravomoc zakázat této firmě výkon její činnosti v daném oboru na dobu jednoho či více let. Nejhorší variantou řešení tohoto pracovně-právního problému je odejmutí živnostenského oprávnění danému zaměstnavateli.

Velmi přísným se vám možná bude jevit rakouské opatření, které se týká zaměstnavatele, který spolupracuje s jinou firmou a tím pádem tedy musí ručit i za vyplacení minimální mzdy těmto zaměstnancům svého obchodního partnera. Rakousko dovedlo opatření minimální mzdy k extrému, kdy dokonce koncový zákazník může být sankcionován za nevyplacení minimální mzdy pracovníkům firmy vykonávající zakázku u něho, pokud byl informován, že zaměstnancům nebyla minimální mzda dle zákonných ustanovení vyplacena.

Příspěvky na sociální zabezpečení

Zdroj: Shutterstock Autor: Nomad_Soul

Obdobně jako v České republice tak i v Rakousku musí zaměstnanec i zaměstnavatel odvádět stanovená procenta hrubé mzdy na účely sociálního zabezpečení. Co se týká zdravotního pojištění, tak zaměstnavatel odvádí 3,70 % a zaměstnanec 3,95 % (dohromady 7,65 %). Odvody na nezaměstnanost činí za zaměstnavatele 3,00 % a zaměstnance 3,00 % (dohromady 6,00 %). V rámci odvodů na penze je to 12,55 % za zaměstnavatele a 10,25 % za zaměstnance (dohromady 22,80 %). Odvody na úrazy či nehody činí 1,40 % za zaměstnavatele a zaměstnance není odváděna žádná částka (celkem 1,40 %). Odvody na různé účely jsou 1,05 % za zaměstnavatele a 1,00 % za zaměstnance (dohromady 2,05 %). Zaměstnavatel na všechny tyto účely tedy odvádí 21,70 % a zaměstnanec 18,20 % (dohromady odvedeno 39,90 %). Strop pro odvod pojištění byl stanoven při měsíčním hrubém platu 3 750 eur.

Zdroj: Shutterstock Autor: 3dmask

Občany v České republice jistě překvapí, že zaměstnavatel v Rakousku musí mimo výše uvedených odvodů na pojištění platit také další určené poplatky za zaměstnance, a to příspěvek 4,5% z hrubé mzdy do Fondu pro vyrovnání rodinné zátěže, částku 3% na odvod místní daně, 0,4% z celkového objemu mezd činí příspěvek do Hospodářské komory. Navíc musí zaměstnavatel platit za nově přijaté zaměstnance příspěvek 1,53% do tzv. zaměstnaneckého penzijního fondu.

Práce v roli zaměstnance v Rakousku

Občané České republiky mají od 1. května 2011 neomezené právo být zaměstnáni v Rakousku, přičemž platí, že není zapotřebí žádné pracovní povolení nebo povolení k pobytu v dané zemi.

Rakouský stejně jako český zaměstnavatel za zaměstnance vyřizuje formální náležitosti související se zaměstnaneckým poměrem, tj. odvody na sociální a zdravotní pojištění, mzdu zaměstnance, další srážky ze mzdy atd. Měli byste však také vědět důležitou informaci, která se týká ročního zúčtování (Arbeitnehmerveranlagung). Rakouští zaměstnavatelé za své zaměstnance zmíněné zúčtování nevyřizují, tudíž si je mohou zaměstnanci vyžádat po skončení kalendářního roku u rakouského finančního úřadu v příslušné lokalitě, kde pracují.

Nicméně vyzvednutí u daného finančního úřadu není povinností ze zákona. Pokud se tedy jako zaměstnanec rakouské firmy rozhodnete o ně nežádat, nepřekračujete tím právní normy platné v Rakousku. Výjimku tvoří zaměstnanecký poměr u více rakouských zaměstnavatelů, kdy se pro něho podání ročního daňového přiznání stává povinností danou zákonnými předpisy Rakouska. Pamatujte, že pokud rakouská firma zaměstnává pracovní sílu ze zahraničí (tedy i z ČR), tak zaměstnanec odvádí daň z příjmu v Rakousku.

Zdroj: Shutterstock Autor: Texelart

Rok 2017 byl předělový pro daňové a právní záležitosti týkající se pracovních záležitostí v Rakousku. S novým programem současné rakouské vládní koalice byly realizovány změny ve prospěch občanů rakouského státu, s omezeními pro pracovní sílu ze zahraničí.

V prvé řadě byl schválen návrh na omezení příchodu zahraničních pracovníků do Rakouska, kdy jsou zaměstnávání přednostně rakouští občané z řad nezaměstnaných a pouze v tom případě, že se nenalezne vhodný adept s danou kvalifikací na aktuálně volnou pracovní pozici, tak je přijat uchazeč o zaměstnání z ciziny. Rakouská vláda chce tedy zcela evidentně dosáhnout snížení nezaměstnanosti rakouských občanů. Zaměstnávání cizích příslušníků ze zahraničí včetně našich občanů je tedy díky tomuto koaličnímu vládnímu programu silně ovlivněno v neprospěch zaměstnávání cizinců.

Zdroj: Shutterstock Autor: 3dmask

Pokud se domníváte, že výše zmíněné změny v pracovně-právní oblasti v Rakousku jsou již kompletní, tak se mýlíte. Další programovou změnou rakouské vlády je proces zavádění dotací pro podporu utváření nových pracovních pozic (Beschäftigungsbonus). Tento postup je nepochybně motivačním prvkem pro rakouské firmy, které za každé takto vytvořené pracovní místo mohou žádat o získání vládní dotace ve výši 50 % vedlejších mzdových nákladů. Tato částka je vyšší, proto je předpoklad, že zaměstnavatelé v Rakousku budou tohoto způsobu, tedy vytváření nových pracovních míst, hojně využívat v praxi.

Jelikož se jedná o novinku z roku 2017, tak až čas ukáže, zda volba tohoto vládního přístupu ke zlepšování dostupnosti pracovních příležitostí pro rakouské nezaměstnané směřující k primárnímu a trvalému snižování míry nezaměstnanosti v Rakousku bude efektivní a přinese své plody.

Další zajímavostí spjatou s možností českých občanů být zaměstnaní v rakouských firmách je aplikace novely zákona o zaměstnávání cizinců, tedy i Čechů. Pokud chcete v dohledné době pracovat jako zaměstnanec v Rakousku, tak byste měli tuto informaci vědět.

Hlavní změnou je problematika spjatá s červeno-bílo-červenou kartou (Rot-Weiβ-Rot Karte), kdy její platnost bude prodloužena z 12 na 24 měsíců, což znamená zhoršení podmínek pro cizince pracující v Rakousku. Pokud je cizinec zaměstnán u rakouské firmy, úřady budou po 24 měsíců permanentně kontrolovat jeho dodržování pracovních předpisů a teprve po uplynutí této doby bude moci mít tento zaměstnanec z cizí země neomezený přístup na trh práce v rakouských firmách.

Dobrou radou by pro vás, potenciální budoucí zaměstnance rakouských podniků, mohl být fakt, že v současné době nemohou nově založené firmy na pracovním trhu v Rakousku využít existenci těchto karet, tedy nemohou přijímat pracovníky z cizích zemí, kteří jsou držiteli této karty. Pozitivní zprávou je informace, že je velká snaha změnit tuto situaci a dovolit také start-up společnostem, aby mohli být zahrnuti v programu těchto červeno-bílo-červených pracovních karet při zaměstnávání cizích příslušníků ve své organizaci. Uvidíme, jak se situace v tomto ohledu bude vyvíjet dále a zda v dohledné době dojde ke změně těchto právních předpisů.

Práce v roli OSVČ v Rakousku

Zdroj: Shutterstock Autor: 3dmask

Budeme-li hovořit o osobách výdělečně činných ve vztahu k jejich podnikatelským aktivitám v Rakousku, musíme uvažovat tři možné varianty živností.

První variantou je vázaná živnost dočasná, tedy příležitostné vykonávání služeb na rakouském území, druhou možností je vázaná živnost trvala, znamená to založení stálé pobočky české firmy v Rakousku. Poslední alternativu představuje volná živnost.

Pokud budeme hovořit o živnostnících, kteří provozují vázanou činnost a chtějí poskytovat své služby v Rakousku pouze příležitostně nebo po omezenou dobu (dočasně), mohou dle nařízení z roku 2004 služby samostatně poskytovat.

Možná vás bude zajímat, zda bude muset tento živnostník pro poskytování přechodných služeb v Rakousku potřebovat předložit nějaký důkaz o způsobilosti, tak si pamatujte, že pokud tento živnostník provozoval svou činnost v minimálním rozsahu 1 rok v České republice v rámci předchozích 10 let, tak není zapotřebí dokládat žádné listiny o způsobilosti vykonávat danou profesi na příslušné rakouské úřady.

Nicméně před prvním poskytnutím služby v rámci vaší živnosti musíte zaslat písemné oznámení Spolkovému ministerstvu vědy, výzkumu a hospodářství (Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft, BMWFW), a to na adresu Stubenring 1, Abteilung I/9, 1010 Vídeň. Pro více informací se podívejte na webové stránky www.bmwfw.gv.at, kde také naleznete formulář pro oznámení poskytování služeb v Rakousku.

Dále musíte předložit doklad o státní příslušnosti, doklad o dosavadním vykonávání živnosti v ČR, doklad o dosažené kvalifikaci (např. profesní certifikát, osvědčení, vysvědčení atd.), v případě volné činnosti doklad o průběhu a délce podnikatelské činnosti, dále také osvědčení EU o živnostenském oprávnění českého živnostníka. Možná se budete divit, že u podnikatelů, kteří se věnují profesně živnostem v oblasti bezpečnostních záležitostí (zbraně, ostraha objektů, zabezpečovací systémy atp.) je zapotřebí odevzdat také výpis z trestního rejstříku.

Zdroj: Shutterstock Autor: 3dmask

Důležitá rada se nyní bude týkat živnostníků, kteří pracují v oblasti stavebních prací na budovách, plynárenských a sanitárních službách, v oboru elektrotechniky a komunikací a dalších tzv. “citlivých živností“ se musí BMWFW předložit další požadované doklady, a hlavně doklad o způsobilosti. Podnikatelé v těchto oborech musí nejdříve vyčkat na vyjádření ministerstva a obdržení potvrzení, že v Rakousku mají povoleno tuto odbornost vykonávat. Problematické z pohledu pracovních potvrzení a náležitostí jsou také vázané činnosti, se kterými může být spjato nějaké extrémní riziko a BMWFW prověřuje, zda nedojde k jakémukoliv zdravotnímu riziku či bezpečnostnímu ohrožení.

Pokud dospěje ministerstvo k názoru, že tuto alternativu nelze vyloučit, tak může požadovat po živnostníkovi, aby dodatečně absolvoval odbornou zkoušku či kurz v Rakousku k prokázání způsobilosti provozovat tuto živnost. Nezapomeňte podat oznámení ministerstvu s předstihem, protože vyřízení celého administrativního procesu může trvat 1 – 2 měsíce. Do doby 1 měsíce by mělo ministerstvo zaslat živnostníkovi ve výše zmíněných profesích informaci o tom, co bude vyžadováno pro možnost provozovat danou živnost v Rakousku. Pokud do 2 měsíců neobdržíte žádnou písemnou zprávu či vyrozumění od ministerstva, můžete začít provozovat vaši živnost v Rakousku.

Pokud se bavíme o jiných živnostech než v oblasti bezpečnostních služeb či “citlivých profesí“, tak může živnostník začít podnikat okamžitě poté, co podal příslušné oznámení o poskytování služeb v Rakousku. Pamatujte si však, že pokud jako živnostník chcete pracovat v Rakousku v dlouhodobějším horizontu, tak budete muset oznámení o poskytování služeb zasílat každý rok opakovaně.

Možná se ptáte, zda existuje v Rakousku nějaký registr, kde by byli uveřejněni všichni poskytovatelé služeb z České republiky. Ano, BMWFW má povinnost zveřejnit všechny podnikatelské subjekty, které zaslaly oznámení o zahájení poskytování služeb v Rakousku, na webovém portále s dalšími informacemi (např. obor podnikatelské činnosti, kontaktní údaje). Tento rakouský registr poskytovatelů služeb (Dienstleisterregister) je bezplatný, tudíž k němu má přistup kdokoliv a může si zde vyhledat potřebné živnostníky v daných oborech činností.

Zdroj: Shutterstock Autor: Texelart

Zaměřme se nyní na živnostníky v druhé kategorii, tedy podnikající v oborech vázané činnosti v Rakousku, ale tentokrát ne na přechodnou dobu, ale v dlouhodobém výhledu, tedy se jedná o trvalé poskytování těchto služeb v této zemi. U vázané činnosti musí živnostník vždy prokázat svou způsobilost provozovat tuto činnost, a to nejenom v České republice, ale také v tuzemsku, tedy v Rakousku. Pokud je způsobilost prokázána, tak je ministerstvem uznán zahraniční živnostenský list. V opačném případě musí žadatel o vykonávání činnosti v Rakousku vykonat srovnávací zkoušku znalostí a schopností v daném oboru činnosti.

Tento postup je náročnější, protože klasicky zabere přibližně 4 měsíce a po žadateli je požadováno, aby předložil výpis z rejstříku trestů, doklad o státní příslušnosti (občanství musí být ze země EU), dále osvědčení EU o živnostenském oprávnění a další příslušné doklady o kvalifikaci a také sociální pojištění v České republice.

V brzké době by mělo dojít k novelizaci rakouského živnostenského zákona, která počítá s významnějšími změnami v oblasti vázaných živností, v plánu je úplné zrušení dílčích živností (Teilgewerbe), které jako podkategorie vázaných činností komplikují celý administrativní proces. Změna by měla nastat také v počtu těchto dílčích činností, které by se nově měly stát volnými činnostmi, a počet 21 by se měl snížit na 19 živností. Finální podoba nově inovovaného živnostenského zákona bude finálně známa po schválení novely, je zapotřebí vyčkat do této doby.

Zdroj: Shutterstock Autor: Anatoly Maslennikov

Pojďme se chvíli zabývat také volnými živnostmi (Bundeseinheitliche Liste der freien Gewerbe) ve spojitosti s provozováním činnosti v Rakousku. Pokud jste živnostník podnikající na volnou živnost, tak máte ulehčené postavení, protože nemusíte podávat na rozdíl od vázané živnosti žádné oznámení o poskytování služeb v Rakousku ministerstvu (BMWFW) a můžete začít vykonávat vaši činnost okamžitě bez nutnosti dokládat další formální náležitosti rakouským úřadům. Pro to, abyste mohli vykonávat živnost v Rakousku, potřebujete státní občanství v členské zemi EU, sídlo v této zemi a oprávnění o vykonávání činnosti. Nicméně je doporučováno, aby OSVČ v Rakousku disponovala kopií osvědčení EU o živnostenském oprávnění, a to ověřený překlad do anglického jazyka a dále určitě také doklad o sociálním pojištění v České republice.

V rámci volných živností však platí stejné pravidlo jako u vázaných živností, které byly zmíněny dříve. Pokud by BMWFW dospělo k závěru, že vámi provozovaná volná živnost v Rakousku může způsobit újmu na zdraví či životním prostředí, může ohrozit bezpečnost neb dokonce veřejný pořádek, tak pro vás platí oznamovací povinnost.

Všeobecně tedy platí, že česká OSVČ, která provozuje svou živnost na území Rakouska, tak by se v případě potřeby měla být schopna prokázat občanským průkazem popř. pasem, platným živnostenským listem, uznávacím potvrzením a v neposlední řadě také dokladem o sociálním pojištění v České republice v českém i německém jazyce.

 

Číst dál

Podobné člnánky

Back to top button