Praktické informaceStudium, práce a podnikání

Daňový a právní systém Rakouska

Víte, jaké právní předpisy musíte znát, chcete-li pracovat v Rakousku jako zaměstnanec nebo OSVČ? Zjišťovali jste si, jaké předpoklady právního rázu musíte splňovat, abyste byli přijati na univerzitu v Rakousku? Pokud jste na obě zmíněné otázky odpověděli záporně, tak pro vás bude jistě přínosné pročíst si následující řádky věnované problematice právních aspektů a daní v Rakousku.

Dějiny Rakouska ovlivnily z velké části utvoření rakouského právního systému, který je založen na římském právu a je uspořádán hierarchicky. Rakouský občanský zákoník, tzv. Allgemeine Bürgerliche Gesetzbuch (ABGB), patří mezi jedny z nejstarších kodexů občanského práva na světě.

Struktura právního systému Rakouska

Právní systém Rakouska je strukturován podle tzv. víceúrovňového systému zákonů, který nařizuje, aby všechny zákony a vyhlášky byly v souladu s normami stanovenými vyššími právními úrovněmi (tj. ústava, ústavní zákony). Nejvyšší úroveň tvoří rakouská federální ústava a samostatné ústavní zákony stejně tak jako EU akty o přistoupení. Všeobecné federální zákony a zákony federálních spolkových zemí jsou na nižších úrovních. Statutární orgány mohou schválit regulace nebo samostatná administrativní pravidla (Bescheide) v souladu s těmito nařízeními.

V Rakousku neexistuje precedenční právo, což znamená, že soudce může svobodně dospět k právnímu rozhodnutí, verdiktu, ačkoliv předchozí soudní rozhodnutí mohou být v soudních slyšeních předložena.

Přistoupením Rakouska do Evropské unie 1. ledna 1995 musela země přijmout za vlastní EU právní rámec. Rakousko je také členem nespočetného množství mezinárodních konvencí, např. Arbitrážní dohoda z New Yorku z roku 1958 nebo Vídeňská úmluva o smlouvách (mezinárodní UN kupní právo).

Rakousko je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentním systémem – Národní rada (Nationalrat), která je volena každé čtyři roky a Federální rada (Bundesrat), která je nominována radami jednotlivých spolkových zemí Rakouska. Hlavou rakouského státu je federativní prezident (Bundespresident), který je přímo volen obyvateli Rakouska. Spolkovým kancléř (Bundeskanzler) je hlavou vlády. Větší legislativní moc je v rukou Nationalratu, federativní legislativní zákony jsou podepisovány Bundespresidentem a poté spolupodepsány Bundeskanzlerem. Ústvaní právo, jak již bylo řečeno, má vyšší status než národní nebo regionální. Nejvyšším soudem v Rakousku je tedy Ústavní soud (Verfassungsgerichthof, VfGH).

V globálním měřítku můžeme říci, že daňový a právní systém Rakouska se v mnohém neodlišuje od jiných evropských zemí. Občané zde odvádí přímé a nepřímé daně. Příkladem přímých daní je daň z příjmu fyzických osob a u podniků se jedná o tzv. korporátní daň. Zástupce nepřímých daní je daň z přidané hodnoty.

Typy daní v Rakousku

Velmi zajímavou oblastí je problematika daní v Rakousku. Jsou zde daně přímé a nepřímé. V následujícím výčtu se budeme věnovat dani z příjmů fyzických a právnických osob, dani z výnosu kapitálu, dani z přidané hodnoty neboli dani z obratu, dani z převodu nemovitosti, spotřební dani, komunální dani za pracovníky a společníky, minerální dani, energetické dani, dani z převodu nemovitosti a dani z nemovitostí.

Daňová reforma v Rakousku

V roce 2015 došlo v Rakousku ke změnám v oblasti daní. Bývalý rakouský kancléř Werner Faymann (SPÖ) se snažil navrhnout úsporný daňový scénář, který by měl ušetřit rakouským poplatníkům úspory ve výši až 1 000 euro ročně. Faymann považuje tento daňový balíček za spravedlivý a odpovídající. Faymann zmínil skutečnost, že tento krok je pouze prvním z mnoha v reformě daní v Rakousku a změny budou pokračovat i v nadcházejících letech. Kromě oblasti daní se v dlouhodobějším horizontu budou odehrávat změnové reformy v oblastech důchodové reformy, vzdělávání a pracovně-právního systému.

Daň z příjmů fyzických osob (Einkommensteuer, ESt)

Základem pro vybírání daně z příjmu je Zákon o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz, EstG). Rakousko disponuje přibližně 60 smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Mezi Českou republikou a Rakouskem existuje tato smlouva a na jejím základě se posuzují veškeré právní náležitosti. Kladete si zřejmě otázku, kdy tedy platí český občan či firma podnikající v Rakousku daň z příjmu. Odpověď je zcela prostá. Základním hlediskem pro zdanění zisků v Rakousku je existence stálé provozovny na území Rakouska. Pro zamezení možnosti dvojího zdanění došlo k dohodě, že pokud český podnikatel provozuje svou živnost v Rakousku po dobu kratší než 183 dní v roce (tj. 6 měsíců), tak nemusí odvádět daň z příjmu rakouskému systému. Pochopili jste dobře, že 6 měsíců je tedy limitním faktorem pro odvádění daně z příjmů fyzických osob v Rakousku. Pokud živnostník překročí tuto hranici, tak pro něho platí již neomezená daňová povinnost v Rakousku. Tuto informaci je nezbytné vědět, pokud se chystáte podnikat na rakouském území.

Na základě daňové novelizace došlo ke změnám v počtu daňových sazeb, a to ze 3 na 6 daňových sazeb, které jsou progresivně stanoveny na základě inovovaného tarifního schématu, kdy roční příjmy poplatníků do částky 11 000 eur se vůbec nezdaňují, příjmy v rozmezí 11 0000 – 18 000 eur jsou zdaněny 25 %, příjmy nad 18 000 eur do částky 31 000 eur mají zdanění 35 %. Třetí tarifní stupeň v rozmezí 31 000 – 60 000 eur má 42%ní zdanění, čtvrtý stupeň (nad 60 000 do 90 000 eur) je zdaněn 48 %, pátý stupeň (nad 90 000 do 1 mil. eur) vykazuje zdanění 50 % a finálně poslední daňový stupeň (nad 1 mil. eur) má zdanění 55 % (s časovým omezením do roku 2020). Finální daňová sazba 55 % je opravdu vysoká, jedná se o čtvrtou nejvyšší horní daňovou sazbu v rámci EU.

Pokud pracujete jako živnostník v Rakousku po dobu delší než 6 měsíců, tak máte povinnost platit daň z příjmu v Rakousku. Nejdříve musíte odevzdat prohlášení o dani z příjmů, musíte zaplatit zálohové platby, které jsou započítávány do finálně stanovené dani z příjmu.

Pokud pracujete jako zaměstnanec u rakouské firmy, tak se vám daň z příjmu odečítá přímo ze mzdy (zálohová daň ze mzdy). Zaměstnavatel je povinen zabezpečit správný výpočet i odvod této daně ze mzdy zaměstnance.

Daň z příjmů právnických osob (Körperschaftssteuer, KSt)

Budeme-li hovořit o dani příjmů právnických osob, tak je zapotřebí si uvědomit, že právním podkladem pro vybírání daně z příjmů právnických osob je zákon o dani z příjmů právnických osob (korporací). Existuje rozdíl ve zdanění mezi různými formami podnikání v Rakousku, tedy mezi osobní a kapitálovou společností. U osobních společností, např. KG (komanditní společnost), OHG (veřejná obchodní společnost), se nebavíme o daňových subjektech, a tudíž nepodléhají dani z příjmu, tzn. zisk je zdaněn u každého společníka samostatně. V tomto případě říkáme, že se jedná o průnikový princip. V souvislosti s kapitálovými společnostmi je nutno říci, že jsou pokládány za samostatné daňové poplatníky, podléhají pravidlům zákona o dani z příjmů, od roku 2005 je stanovena sazba 25 %. Dále je zapotřebí vědět, že u akciových společností a společností s ručením omezeným je v platnosti minimální daň z příjmů právnických osob (Mindestkörperschaftssteuer) , a to ve výši 5 % z minimální výše základního, kmenového kapitálu – u společností s ručením omezeným je tato částka 1 750 eur ročně a u akciových společností 3 500 eur ročně. Zajímavostí také je, že např. banky nebo pojišťovny platí vyšší minimální daň 5 452 eur ročně a pro tzv. evropskou společnost je v platnosti minimální daň z příjmů 6 000 eur za rok.

Nesmíme zapomenout problematiku skupinového zdanění (Gruppenbesteuerung), které vešlo v platnost v roce 2005. Možná si řeknete, že jste o tomto druhu zdanění příjmů doposud neslyšeli. O co se tedy v podstatě jedná? Minimální daň z příjmu platí každý člen skupiny v rámci společnosti, nastane-li situace, kdy celkový zisk podnikatelské skupiny subjektů není dostatečně velký /kladný pro potřeby zdanění. Nicméně může být také realizován princip skupinového zdanění pro případ, kdy mateřská a dceřiná společnost jsou spojeny finančně, tedy ztráty i zisky mohou být zúčtovány v rámci jedné podnikatelské skupiny.

V souvislosti s daní z příjmů je užitečné si připomenout, že v Rakousku do příjmů započítáváme sedm specifických typů příjmů a ostatní jsou považovány za nezdanitelné.

Daň z výnosu kapitálu (Kapitalertragssteuer, KESt)

Daň z výnosu kapitálu je jistým druhem daně z příjmu, tzn. podléhá regulacím dle zákona o dani z příjmů. Do této kategorie spadají všechny výnosy z akcií, podílů na kapitálových společnostech, cenných papírů, příjem z úroků atp.

Daň z výnosu kapitálu je zdaněna ve dvou částkách, a to 27,5 % u dividend a 25 % u kapitálového výnosu ze spoření. Tato daň musí být odvedena příslušnému finančnímu úřadu v Rakousku.

Daň z obratu (Umsatzsteuer, USt) = Daň z přidané hodnoty (DPH)

Daň z obratu je ekvivalentem pro daň z přidané hodnoty /DPH). Daň z obratu je v Rakousku dvojího typu, a to standardní ve výši 20 % a snížená ve výši 13% v oblasti služeb (kultura, vnitrostátní lety, hoteliérství, potravin a zemědělství. Zákon o dani z obratu specifikuje princip zdanění obratu neboli tržby podnikající osoby na území Rakouska takovým způsobem, že živnostník vyčíslí daň z obratu z realizované tržby na základě jasně daných pravidel. Daň z přidané hodnoty je považována za průběžnou položku podnikající osoby. Co podléhá dani z obratu? Jedná se o dovoz zboží mimo EU, dodávky předmětů a též poskytování služeb v souvislosti s obchodním stykem.

Obvyklou sazbou daně z obratu je 20 % v Rakousku. Pro některé oblasti (služby, jídlo, zemědělství) platí snížená sazba 13 %. Na území Rakouska platí povinnost zaregistrovat se k odvádění daně z příjmu při ročním obratu přesahujícím částku 30 000 eur.

Jak vypadá situace při mezinárodním styku mezi jednotlivými podnikajícími subjekty? Vývoz je vždy nezdaněn a naopak dovoz musí podléhat dani z obratu u příjemce. V Rakousku musí podnikající osoba vést nezbytné účetní doklady a záznamy a finálně také odevzdat prohlášení o dani z přidané hodnoty pro účely určení této daně. Další povinností podnikajícího subjektu je také správný výpočet zálohové platby daně z přidané hodnoty a její odvádění příslušnému finančnímu úřadu.

Pro řešení záležitostí týkajících se řádného vypořádání DPH zahraničních osob je určen v Rakusku Finanční úřad ve Štýrském Hradci neboli Grazu. Pro přidělení daňového čísla musí český podnikatel vyplnit a posléze zaslat dotazník VERF 19, přičemž je zapotřebí mít s sebou potřebné doklady – kopie výpisu z obchodního rejstříku, osvědčení o podnikatelské činnosti, podpisový vzor u kapitálové společnosti.

Pro řešení specificky zaměřených případů je dobré konzultovat situaci s odborným daňovým poradcem nebo kontaktovat Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky ve Vídni.

Možná vás bude zajímat situace související se zásilkovým prodejem. Pamatujte si, že v této oblasti je povinná registrace, pokud dojde k překročení obratu zásilek posílaných na území Rakouska v soukromém sektoru ve výši 35 000 eur.

Při srovnání s Českou republikou můžeme konstatovat, že v Rakousku je kromě měsíčního, resp. kvartálního přiznání k DHP odevzdávat na úřad také roční přiznání k dani z přidané hodnoty, a to ne nejzazším termínu do 30. června následujícího roku přes webový portál Finanzonline https://finanzonline.bmf.gv.at/fon/.

Daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer)

Pokud si chcete v budoucnu koupit nemovitost v Rakousku, bude vás možná zajímat, jak vysokou daň z převodu nemovitosti budete muset uhradit příslušnému rakouskému úřadu. V roce 2015 došlo k daňové reformě, která s sebou samozřejmě přinesla mnoho daňových změn, a to i v oblasti nemovitostí. V současné době platí ustanovení, že daňovým základem pro stanovení daně z nemovitosti již není trojnásobná sjednocená hodnota pozemku, ale stala se jí odpovídající tržní hodnota. V platnosti nadále zůstává rozlišování, zda se jedná o převod nemovitosti v rámci členů rodiny nebo mimo danou rodinu. Od roku 2016 je daň z převodu nemovitosti vyčíslena na 3,5% , pokud se jedná o prodej v rámci domluveného obchodu mimo rodinu a v rámci převodu mezi rodinnými členy a dále také v oblasti zemědělství jsou aplikovány jiné sazby.

Kupující nemovitosti v Rakousku musí počítat se skutečností, že vedlejší náklady (notář, úřední poplatky) zde tvoří přibližně 10 až 15% kupní ceny.

Naopak daň z nemovitostí na území Rakouska je řazena mezi nejnižší na celém světě. Nicméně novelizační reformou z roku 2015 došlo ke zvýšení daně ze zisku z nemovitostí (Immobilien-Ertragsteuer) z 25 % na 30 %.

Další rakouské daně

V Rakousku jsou kromě výše zmíněných daní odváděny také další druhy daní. Je zapotřebí zmínit spotřební daň, uplatňovaná jak na zboží tuzemské, tak i dovozové. Tato daň se musí odvádět z nových automobilů (Neuwagen Verbrauchsabgabe), výrobků z ropy, tabákových výrobků, lihovin, piva i vína. Dalšími rakouskými daněmi jsou komunální daň za pracovníky i společníky, energetická i minerální daň, příspěvky hospodářské komoře, ale také poplatkový systém v Rakousku. Poplatníci v Rakousku jsou rádi, že od roku 2008 se již neplatí dědická a darovací daň.

Elektronická evidence tržeb (Registrierkassenpflicht)

Vyslovíme-li výraz elektronická evidence tržeb, tak se každému vybaví nedávná situace zavádění tohoto systému v naší republice a kontroverzní názory na jeho zavádění i následné fungování. Podobný systém elektronické evidence tržeb (Registrierkassenpflicht) byl zaveden v Rakousku v roce 2016 za prodej zboží a služeb. Podnikající subjekty mají povinnost elektronicky evidovat všechny hotovostní tržby a na jejich základě vystavit kupujícím účtenky, ale pouze tehdy, pokud živnostník překročí roční obrat 15 000 euro a realizuje-li hotovostní tržby nad částku 7 500 euro (čistého).

V rámci celého systému elektronické evidence tržeb figurují také záznamové systémy na podkladě serveru a taxametrů s funkcí pokladny, které umožňují zdokumentovat hotovostní tržby.

V Rakousku měli do data 31. 3. 2017 tzv. přechodné období, v rámci něhož museli všichni podnikatelé provést kompletní přechod k elektronickému systému evidence tržeb. Podnikající v Rakousku musí od 1. dubna 2017 vlastnit registrační pokladnu, zaregistrovat ji u příslušného Finančního úřadu, opatřit pokladnu čipem a nahlásit oba údaje na webový server Finančního úřadu Finanzonline a posléze provést ověření příslušných dokladů pomocí aplikace rakouského ministerstva financí.

Pokud nastala situace, že podnikající subjekt neprovedl výše nastíněné kroky v rámci zavedení a nahlášení registrační pokladny finančním úřadům v příslušných spolkových zemích, tak může být uložena pokuta až do výše 5000 eur.

V Rakousku byly ustanoveny výjimky, kdy podnikající subjekt nemusí být přihlášen do systému elektronické evidence tržeb, a to v těchto případech:

  • roční obrat je nižší než 30 000 eur mimo kamenný obchod, tedy ve venkovních prostorách, např. horské chaty
  • provoz kantýn obecně prospěšných společností, mají-li otevřeno pouze do výše 52 dní za rok a nepřesahují-li obrat 30 000 eur.

Pokud se potřebujete o systému elektronické evidence tržeb v Rakousku dozvědět podrobnější informace včetně specifických výjimek, např. pro online e-shopy, provoz podnikání ve venkovních prostorách, mobilní skupiny s prací mimo stálou provozovnu, podívejte se na webové stránky příslušných Finančních úřadů nebo Ministerstva financí Rakouska.

Všechny podnikající firmy v Rakousku (kromě výjimek) mají tedy povinnost vystavit zákazníkům za každou obchodní transakci elektronickou účtenku z registrační pokladny. Elektronická evidence tržeb v Rakousku se vztahuje přibližně na 120 – 150 tisíc podnikajících subjektů.

Možná vás bude zajímat informace o nákladnosti pořízení jedné registrační pokladny s instalovaným bezpečnostním softwarem. Částky se pohybují kolem 500 eur a více. Bohužel v hotelnictví se částky na pořízení registračních pokladen a příslušenství mohou dostat až k neuvěřitelným 4 000 eur. Kromě Rakouska a České republiky se registrační pokladny k omezení šedé ekonomiky používají také např. v Itálii, Bulharsku, Řecku, Maltě, Polsku nebo Slovensku. V Rakousku je také tlak na odstranění bankovního tajemství v souvislosti s firemními bankovními konty. Pokud by byl schválen zákon na odstranění tohoto tajemství, tak by všechny banky na území Rakouska mohly v budoucnu poskytovat daňové informace o bankovních kontech auditorům pro potřeby daňových kontrol.

 

Číst dál

Podobné člnánky

Back to top button